Vít Klusák

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Vít Klusák
V současnosti nejvýraznější tvář tuzemského dokumentu Vít Klusák se narodil 24. března 1980 v Praze. Vystudoval fotografii na Střední průmyslové škole grafické, načež nastoupil ke studiu dokumentární tvorby na katedře pražské FAMU. Formativním se pro něj stal pedagog a později vedoucí katedry Karel Vachek, jehož filmová tvorba a přednášky měli na Klusáka markantní vliv. Během studií realizoval několik provokativních a neotřelých projektů, které balancují na hranici dokumentárního filmu. Snímkem Začátek světa (1999) esejisticky mapoval pražské silvestrovské oslavy nového milénia a v Digestivu (2000) natáčel skupinu gymnazistů, kteří jdou po vydatné staročeské hostině demonstrativně pozvracet McDonald. Takzvaným portrétem bez portrétovaného s názvem Ocet (2001) se vyrovnával se vztahem ke svému otci Emilu Viklickému, který ho jako malého syna opustil a přerušil s ním kontakt. Reportáží s esejistickými prvky Vlast a Burian (2003) pak sledoval převoz ostatků krále komiků na Vyšehradský hřbitov. Roku 2003 s kolegou Filipem Remundou založil produkční společnost Hypermarket Film, která se zaměřuje na tvorbu autorských dokumentárních projektů. Pod její hlavičkou natočili Český sen (2004), který poukazuje na manipulativní vliv reklamy na lidskou společnost. Rozjeli obří markentingovou kampaň, lákající na nové obchodní centrum. V den otevření však na nedočkavé zákazníky čekala pouze obří stěna s logem centra, za kterou nic nebylo. Případ byl silně medializovaný a kontroverzní, nicméně vzniklý snímek patří mezi to nejlepší, co se u nás na poli dokumentaristiky urodilo. Po náročném celovečerním filmu se vrátil ke krátkometrážní a středometrážní tvorbě. S Janem Budařem natočil performativní hříčku Přestávka (2006), Vánocemi v Bosně (2008) společně s Remundou zaznamenali bizarní výpravu celebrit do válečné oblasti. Za zmínku stojí také jeho záznam happeningu divadelního spolku Krepsko, jehož členové při děkovačce v Národním divadle vstoupili na jeviště a uklonili se, čímž chtěli rozproudit debatu o tehdejší konzervativní divadelní tvorbě. Následnou dohru a diskuzi s "poškozenými" tvůrci Klusák také natáčel, opět v médiích vyvolal třaskavé téma a dílo příznačně pojmenoval Ukradené ovace (2005). Roku 2006 začal přednášet na FAMU, kde dodnes působí jako odborný asistent. S Filipem Remundou natočil celovečerní Český mír (2010), v němž se zaměřuje na společenský život v Brdech, kde se má postavit americký válečný radar. Vytvořili třaskavou fresku rozdělené společnosti a mediální i politické války. Ve stejném duchu se nesl i jeho samostatný projekt Vše pro dobro světa a Nošovic (2010), kde život malé vesnice naruší nově stavěna automobilka Hyundai. Za oba snímky obdržel nominaci na Českého lva. Následně pro Českou televizi realizoval dokumentární cyklus Český žurnál (2013 - 2020), kde společně s ostatními autorskými tvůrci skrze film otevíral společenská témata. V rámci tohoto cyklu natočil například pod pokličku médií nahlížející Dělníky bulváru, konfrontační portrét Andreje Babiše Matrix AB či Svobodu pro Smetanu, z něhož posléze vzniknul i celovečerní snímek Dobrý řidič Smetana (2013). Na poli televizní tvorby natočil například několik epizod úspěšného pořadu Ano, šéfe! (2009 - 2018). Snímkem Svět podle Daliborka (2017) se zaměřil na osobu neonacisty, kterého natáčel v průběhu dvou let. Na film vybral v crowdfundingové kampaní více než 500 tisíc korun. Společně s Bárou Chalupovou natočil snímek V síti (2020), který byl dlouho očekávanou sondou do světa internetových predátorů, kteří vyhledávají nezletilé dívky. Pro tyto účely postavily v ateliéru dětské pokoje a najaly dospělé herečky, které upravily do podoby náctiletých. Zaznamenávali tak nic netušící predátory, z nichž s některými se následně setkali i osobně. Snímek s oslnivou marketingovou kampaní navštívilo přes půl milionů diváků a divaček, čímž si dokráčel pro jasné prvenství nejúspěšnějšího dokumentárního filmu u nás. Došel si za něj také pro svého prvního Českého lva. Následoval snímek Jak Bůh hledal Karla (2020), kde se s Remundou vypravili do silně náboženského Polska. Pro Českou televizi realizoval projekt 13 minut (2021), kde tematizuje automobilové havárie zapříčiněné nepovolenou rychlostí. Se startem pandemie Covidu-19 v březnu roku 2020 společně se svou partnerkou Marikou Pecháčkovou začal mapovat průběh nevídané situace a společenské změny. Ze záběrů sbíraných přes dva roky vznikl satirický dokument Velké nic (2023).
Narození:
24. 3. 1980
Praha, Československo

Znáte z


Vít Klusák: Filmy a pořady 146