Černobyl

50%

Komentáře a recenze 2

Dle počtu bodů
martin-mickey-stusak
martin-mickey-stusak
28 543 bodů
4
Snímek je dalším ruským filmovým počinem připomínající katastrofu v jaderné elektrárně Černobyl, která se stala v roce 1986. Předchozí je z roku 2014 pod názvem ´Мотыльки´. Oba snímky mají hodně společné. Hrdinství a osobní nerozhodnost hlavní mužské postavy pomáhající na místě po katastrofě a k tomu všemu nesmělý romantický příběh. Není od věci, že celý svět tento nový počin porovnává se seriálem ´Chernobyl´ (2019), ale faktem je, že se porovnává neporovnatelné. Zatímco seriálový počin se snaží věrně rekonstruovat veškeré dějství takřka až hraným dokumentem, Rusové vsadili pouze na čistou popcornovou zábavu vzdávající holt záchranářům, v tomto případě pojmenovaných jako likvidátoři. Nakonec, jak bývá u takovýchto filmů zvykem. Takže zcela smyšlený příběh, který se ale klidně stát mohl. Samotný režisér Danila Kozlovskij si také zahrál roli likvidátora, jehož pohledem se vše odehrává. Dobrovolně v Černobylu pracuje jako likvidátor, aby získal byt na Krymu, a zároveň se snaží získat srdce ženy, se kterou už jednou vztah měl, během čehož se dozví překvapující skutečnost. Námět se také soustředí pouze na jednu problematiku po výbuchu a to je snaha se dostat do zaplavených místností pod reaktorem za účelem otevření instalačních ventilů kvůli odtoku horké vody, aby se zabránilo další explozi. Tento námět měl být původně hlavní devízou děje, ale nakonec se to změnilo. Celá etuda se dostala do pozadí celého příběhu. Zpočátku snímek není nezajímavý. Po seznámení hlavních postav dojde za přítomnosti dětí k oné katastrofě a následující dějství se už tak nějak vyvíjí samo. Bohužel ale dosti zmatečně. Zkrátka to později vytváří dojem, jakoby se tvůrci každou další minutou děje nemohli rozhodnout, čemu dají přednost. Romanci likvidátora s místní ženou a nebo osudu lidí, kteří se jako první dostavili k likvidaci požáru? Vypadá to na obojí, ale jako celek to prostě nějak nefunguje. Vedlo to jen ke zbytečnému natahování leckterých scén, což zapříčinilo čím dál většímu snižování laťky oné zajímavosti. Jednoduše řečeno, každou další minutou stopáže je atmosféra čím dál více nudnější. Filmové překvapení se tedy nekoná. Škoda, když už tvůrci dostali sto procent vládní dotace ve výši šest set devadesát milionů rublů. Na výpravě to sice vidět je, ale k čemu je to dobré, když ohromně skřípe scénář.