Jednoduchý rodokapsový western s postavou Abrahama Lincolna v úvodní scéně, který nařizuje hnát dobytek z Texasu na železnici v Abilene. To by nebylo, aby se cesta nestala dobrodružstvím. Apači útočí na dobytek a bandité chtějí pušky Henry, které jistý frajer pašuje při jízdě s dobytkem, aby obnovili vůli Konfederace. Příběh se odehrává těsně po skončení občanské války. Jednoduchý film, který má něco málo přes hodinu, nevyčnívá nad svou značnou žánrovou konkurenci, ale jako klasika se v ničem neztrácí. Černobílý obraz, ale scenérie přesto dobře vynikají. Dějově nechybí intriky, rvačky ani přestřelky, takže western se vším, co k němu patří.
Klasický dobrodružný film s působivou atmosférou a vizuální stránkou, technicky zcela typickou pro 50. léta. Díky tomu jsou také postavy klišovité a jednorozměrné. Nejedná se o velkofilm, ale i tak je řada dialogových scén příliš zdlouhavá a navíc má dosti nevyrovnané tempo. Akční sekvence, z nichž hlavní je útok během povstání Mau Mau, však mají švih a správnou dávku dobrodružného napětí. Ideologické směřování ohledně kolonizátorů je taktické, ale netlačí se nijak zvlášť na pilu. Domorodí obyvatelé Afriky jsou naopak velmi přátelští, kultivovaní a usměvaví. Měl by se film brát jako kritický ke kolonizaci? Těžko soudit. Už uvedené historické události jsou, jak už to bývá, poupraveny a kdo dnes ví, co se tehdy vlastně stalo, že? Díky tomu je tak jasné, že celý příběh nelze brát vážně a stačí si jen užít dobrodružnou náladu filmu. Zmíněné zdlouhavé dialogové scény sice spíše přinášejí únavu, ale zase je snímek v rámci svého žánru klasika 50. let minulého století.
Akční film nabitý souboji a hromadnými rvačkami od začátku do konce, pomineme-li drobný dějový úvod o motivu, který se dá plně přirovnat k filmu „Zátah“ (2011). Tentokrát jde o vězeňskou eskortu, klasický motiv vězeňské vzpoury, ochranu klíčového svědka a ženském komandu ve snaze tohoto svědka zlikvidovat. Takže nic jiného než další monotónní akční exhibice, ovšem ve stylu staré dobré akční tvorby. Žádné používání lan, žádné speciální efekty, prostě přímočará syrovost. Ale jak se říká, i mistr tesař se někdy utne, takže si lze také několikrát všimnout, jak pěst či noha mine svůj cíl a dotyčný se přesto zachová, jako by dostal ránu. První polovina filmu je o souboji vězňů s eskortou, ale když v druhé polovině vstoupí na scénu ženské komando, kterému ale příliš prostoru věnováno není, je to přece jen kapánek popcornovější. Film tedy není ničím jiným než exhibicí soubojů, ovšem v málo známém bojovém stylu zvaném „Bokator“. Jedná se o tradiční khmerské bojové umění, které podle historiků používala armáda khmerské říše již před tisíci lety. A je typické pro Kambodžu, odkud tento snímek pochází. Kambodžských filmů je u nás jako šafránu, i když přesněji řečeno k nim nemáme přístup vůbec, takže zejména pro fanoušky akčních filmů, alespoň minimálně ze zvědavosti, není důvod si tento nechat ujít. Mimochodem, film do své filmovny zařadil také Netflix, takže ani v kambodžském filmu nemůže překvapit přítomnost černocha, který jinak pod jménem Laurent Plancel působí v Hollywoodu jako filmový kaskadér a má na kontě mnoho známých filmů.
Poněkud rozmarný příběh upřímným a poutavým způsobem líčí spisovatelčinu citovou cestu za uzdravením a sebepoznáním po rozvodu, kdy hledá sama sebe a přijímá nové příležitosti. Film s takovouto tématikou, zejména pro ženské publikum, je sice srdceryvný a příjemný snímek, který nabízí příjemné odreagování a připomíná nám, jak je důležité jít za svými sny, jen kdyby celý koncept zápletky nebyl tak kýčovitý a nepůsobil televizně. Diane Lane v hlavní roli nesleze z plátna, čímž se velmi rychle stane poměrně vtíravou, jako by film stál pouze na ní. Na to, že se jedná o romantický film, je humor nenápaditě odlehčený, takže film je nevtipný a spíše nudný. Naopak letní exteriéry působí reklamním dojmem jako z cestopisu. Zejména pro diváky telenovel se může hodit na víkendový relax u televize, ale jinak je to nešťastné. Je to prostě slabé.
Je vojákem v hodnosti poručíka a při plnění mise se ocitá v obtížné situaci. Jak se rozhodne? Řídit se vojenskými rozkazy, nebo lidskou solidaritou? Na temná padesátá léta poněkud neobvyklý námět cestovatelského filmu, v hollywoodském pojetí žánru road movie. Nepřekvapí však, že straničtí kritici na filmu přece jen nenechali nit suchou. Kromě tradiční naivity scénáře odsuzovali film především za vykonstruování nepravděpodobné překážky. Nic takového by se zkrátka nemohlo stát. Vojáci museli skálopevně plnit rozkazy, takže situace s nemocným chlapcem zmíněná v ději není nic víc než podružná zápletka. Moralizující film to tedy je, ale v očích kritiků své doby ve zcela jiném vidění než dnes. Začátek příběhu je sice veselý s typickými šarvátky mládenců s děvčaty, ale rychle se vše mění v dobrodružnou etudu se situacemi z dnešního pohledu evidentně inspirovanými filmy tehdejšího politického nepřítele, které se v době natáčení v Československu nepromítaly. Přestože Vojenské základní službě dnes pro změnu nikdo nemůže přijít na jméno, jako klasika z 50. let tento snímek neztrácí nic ze své filmové zábavy.