martin-mickey-stusak
28 483 bodů •
7
Náhoda je blbec. A tak se stane, že se jistý Stephen Neale, kterému propůjčil tvář Ray Milland, náhodně připlete do nacistické špionážní akce, čímž má v následujících minutách o zábavu postaráno. A diváci také, neb vše, co je tu v rámci veškerého dění ukázáno, snad nemohlo být už od samého začátku myšleno vážně. Stephen se před odjezdem vlaku zajde podívat na nějakou dobročinnou slavnost, kde si ho splete věštkyně a dá mu radu, jak vyhrát dort v soutěži, která tkví v uhodnutí váhy dortu. A tak se stane. Dort si nic netušíc spokojeně odnese a následně se začnou dít věci. Jak se později dozví, v dortu je zapečen mikrofilm s důležitými informacemi. Už tato forma má ryze zábavný charakter. Něčeho tak dětinského by byli špioni schopni? V oblasti noir jsou některé scény nádherné. Scenáristicky je už příběh skutečně jen pro úsměvnost daných skutků, než pro napínavé špionážní drama. O daných postavách se takřka nic nedozvíme, takže jejich charakteristika je velkou neznámou. Co Stephena vedlo k pronásledování, během bombardování blízké továrny, ze zastaveného vlaku domnělého slepce, který ho majzne klackem za krk, ukradne dort a uteče? To mu na tom dortu, o který se s tím chlápkem navíc předtím rozdělil, tak záleželo? A proč? Takových nejasností je snímek doslova zahlcen, takže těžko posoudit, co tím chtěli autoři vlastně říci. Každopádně je celý děj tak napěchovaný nejrůznějšími zvraty, že to místy snad i postrádá logiku. Účel snímku v takovémto až nadmíru zjednodušeném zpracování budiž záhadou. Ne, tohle je spíše vrtkavá komedie šmrncnutá snad i parodií k přivedení k jiným myšlenkám. Protože snímek vznikl ještě v době probíhající války, bylo by to smysluplnější.