Na lodi Adamant
66%
Snímek nás na 109 minut uvádí na palubu (nejspíš již nepojízdné) lodi Adamant, jež kotví v centru Paříže a slouží nyní jako denní stacionář pro lidi s různými duševními problémy. Zde mohou být sami sebou a nejsou souzeni okolím. Většina z nich se věnuje nějakému druhu umění, jež se jim také stává terapií.
72letý režisér má s podobnými díly mnoho zkušeností, tímto tématem se nezabývá ve své filmografii poprvé. Jeho pozorování je citlivé, nemanipulativní a nikdy sledované subjekty nezpochybňuje. Musíme tak jenom hádat, zda je jejich životní historie opravdu tak bohatá, jak se nám ji snaží líčit.
Řada těchto lidí není nikomu nebezpečná a spíše jsou jen nesmírně křehcí, nepochopení a nepřijatí. Mnozí z nich naplňují definici „kreativního bláznovství“, pro nějž měl psycholog Vladimír Borecký termín „obzvláštnost“. Kontakt s těmito lidmi tedy nakonec může být spíše obohacující než matoucí nebo nebezpečný.
