70%
I katové umírají!
- Drama
- Thriller
Po slavnostním předání ceny následovalo promítání Szabóova nejnovějšího filmu
Za zavřenými dveřmi (2012) s Helen Mirrenovou. Těsnící se davy kolem schodiště kina Hvězda nebyly ovšem jen záležitostí této slavnostní události, ale hradištským evergreenem. Neobsazená místa zase naopak raritou.
Zájem o film a mladé publikum zvedají režisérská obočí ve Varech stejně jako v hradišti. „Máte nejlepší publikum na světě,“ prohlásil další z oceněných, íránský režisér Abbás Kiarostamí, kterého zájem o jeho téměř čtyřicet let starý film Cestovatel (1974) a potažmo celou jeho retrospektivu přímo zaskočil.
Retrospektiv byla tradičně celá řada. Právě rozčleněnost do tematických bloků a
zasazení do širšího kontextu vyvažuje absenci klasické festivalové soutěže, kdy se na festival dostane řada nejnovějších filmů od vycházejících hvězd, ze své podstaty ale nemůže jít o tematicky ucelený výběr. Návštěvníci v Hradišti tak mohou například díky Szabóovi prozkoumat jizvy evropské duše skrze mrazivého oscarového Mefista (1981), autobiografického Otce (1966) nebo Plukovníka Redla (1985) z období rakousko-uherské monarchie.
Fašizmus, komunizmus, antisemitizmus a další –izmy, kterými Evropa za obdivuhodně krátkou dobu stihla projít, protkávaly letos většinu sekcí a ruku v ruce, snímek po snímku vykreslily břímě Evrop
ské minulosti – téma blízké i polské režisérce Agnieszce Holland, která sice na festival kvůli probíhajícímu natáčení filmu Hořící keř o Janu Palachovi na festival nemohla dorazit, ale její filmy jako Evropa, Evropa (1990) o tanci dvou totalit v rytmu valčíku na území Polska nebo V temnotě (2011) - oba nominované na Oscara -na plátně promluvily za ní.
Ze stejného soudku rozhodně stojí za zmínku i sekce Heydrichiáda, která ku příležitosti výročí atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha ukázala
český protinacistický odboj a následné represe z několika perspektiv – od tendenčního portrétu kata českého národa Opus pro smrtihlava (1984), přes americký, noirově laděný film I katové umírají (1943), který se držel lecčeho, jen ne faktů, až po autentické záběry z vypálení Lidic, na kterých se nacisté s mrazivou důsledností snaží vymazat kámen po kameni malou ves z map i historie.
Kdo měl hajlování dost, mohl se jít nechat ohromit koňskou dávkou výpravnosti filmy Davida Leana. Shlédnutí Doktora Živaga (1965), Lawrence z Arábie (1962) nebo Mostu přes řeku Kwai (1957) na plátně (pro zajímavost: dohromady tato trojice znamená 549 minut a 19 Oscarů)
znamená přehodnotit vnímání pojmů velkofilm, dlouhometrážní a - slušně řečeno - přesezené hýždě. Ale vyplatí se trpět. Zážitek je dlouhodobý, bolavá zadnice naštěstí ne, dá se například roztančit v některém ze stanů s doprovodným hudebně-alkoholickým programem.
Letní filmová škola naučí o filmu spoustu, ať už skrze přednášky či odborné úvody k filmům. Zjistíte ale taky, že lístek z Prahy do Uherského hradiště stojí 495 korun (děkujeme ČD), že před svítáním chodí spát jen padavky, že stany nejsou jen na spaní , že Ondřej Vetchý opravdu umí hrát fotbal a především že artový, archivní ani alternativní film nejsou nuda!
