Oldřich Lipský

Létající talíře, zelení mužíčkové, mimozemské invaze či kradení těl. To jsou motivy spojované s jedním z nejčastějších subžánrů science fiction, který se zabývá kontaktem lidí s nepozemskými entitami. Nová česká komedie Franta mimozemšťan nám ale připomněla, že v tuzemské kinematografii najdeme podobně laděných snímků poskrovnu. Nabízíme proto výběr deseti nejlepších děl, v nichž jsou Češi konfrontování s návštěvou z vesmíru.

V československém filmu druhé poloviny 20. století můžeme vysledovat řadu proudů či tvůrčích uskupení, jež se od sebe nějakým způsobem odlišovaly. Zatímco 60. léta máme spojená hlavně s uměleckými, poetickými i sociálně kritickými snímky nové vlny, v těch 70. slavily úspěch chytré komedie z pera Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Byla by však škoda zapomínat na další geniální filmaře, kteří právě v těchto dekádách slavili největší úspěchy.

Asi na žádný český film na letošních Varech nečekalo před velkým sálem Thermalu tolik lidí. A zatím jsem u žádného snímku nezažil tak dlouhý potlesk a vlastně opakované mohutné hlasité potlesky – při uvádění filmu a prezentaci štábu, po všech jejich projevech a poděkováních, při závěrečných titulcích a po jejich skončení. Sci-fi Bod obnovy, která právě vstupuje do široké distribuce, si něčím podmanila publikum.

V akademickém i populárním prostoru se v posledních letech stále víc objevují různorodé audiovizuální eseje, které přinášejí možnost vyjádřit se o dílech jinak. Nabízejí širokou interpretační paletu a pokračují tam, kam textové vyjádření nemůže. Jak se dá tento fenomén uchopit a o co vlastně jde? Odpoví vám ti nejpovolanější.

Zítra to roztočíme, drahoušku...!, Jáchyme, hoď ho do stroje!, Létající Čestmír, večerníček Radovanovy radovánky nebo Okresní přebor patří mezi památná díla s Luďkem Sobotou. Herci a baviči je dnes osmdesát let, což si říká nejen o blahopřání, ale i o připomenutí jeho kariéry.

Před pár dny uplynulo 33 let od smrti Tomáše Holého, který by právě dnes oslavil 55. narozeniny. Populární dětský herec s nezaměnitelným charismatem tak v našich myslích zůstává navždy mladý. Představuje nekomplikovaný a bezproblémový symbol doby, která nikdy nebyla.

Ať žijí duchové je nesnesitelně chytlavý film, jehož melodie nejdou dostat z hlavy. A vy v něm nyní díky nové digitální verzi můžete uvěznit další generaci dětí!

Nakladatelství UMPRUM představilo v první polovině letošního dubna publikaci s prozaickým titulem Ester Krumbachová. Obsáhlá kniha vznikala několik let z nalezené pozůstalosti originální a významné tuzemské výtvarnice, scenáristky a režisérky. Ta se kromě jiného podílela na řadě filmových skvostů nejen československé nové vlny. Knihu sestávající z esejistických textů a archivních materiálů si na Kinoboxu podrobně představíme v následujících týdnech. Pojďme se však nyní zaměřit na život a dílo Ester Krumbachové, která stále zůstává pozapomenutá.

Ve čtvrtek začínají dětem velikonoční prázdniny, což znamená jediné – od pátku do pondělí sváteční program na většině televizních stanic. Na výběr budou pohádky, oblíbené komedie, rodinné filmy i filmy pro pamětníky.

Národní filmový archiv po Vorlíčkově Dívce na koštěti (1971) digitálně zrestauroval další památnou československou komedii pozoruhodného tvůrce, snímek Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974). Do vybraných kin se vrátí 7. dubna. Pojďme si pomocí zajímavostí z natáčení tento hvězdně obsazený film připomenout.

Dnes večer (ve 22:15 na Primě) si v televizi můžete připomenout legendární komedii pojednávající o fantomu restaurací a jídelen v podání herce Josefa Abrháma. Pojďme si připomenout pozadí vzniku snímku režiséra Ladislava Smoljaka a scenáristy Zdeňka Svěráka. PŮVODNÍ TEXT Z ROKU 2010: Jiří Menzel scénář Zdeňka Svěráka o falešném vrchním odmítl. Zdál se mu příliš řídký. Ladislav Smoljak ovšem vycítil ohromný potenciál látky a z komedie Vrchní, prchni udělal svůj vůbec nejlepší film. Když ho potom Menzel viděl, řekl mu: "Vidíš, takhle hezky bych to já nikdy nenatočil."

Scenárista a herec Zdeněk Svěrák dnes slaví 85. narozeniny a my vám při té příležitosti otevíráme rozhovor z roku 2010, který byl pořízen na filmovém festivalu ve Zlíně. PŮVODNÍ TEXT: K vrcholům 50. ročníku mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně bezpochyby patřilo setkání scenáristy, herce, textaře a cimrmanologa Zdeňka Svěráka s diváky. Vyprávěl o tom, čím chtěl být jako dítě, kdo je vinen tím, že začal psát filmové scénáře, jak za totality bojoval s cenzurou, kdy synovi nadával do hajzlů i kdo je vrchním dodavatelem hlášek do jeho filmů.

Některé pohádkové náměty se zpracovávají stále znovu. Nejoblíbenějšími jsou samozřejmě klasiky jako Popelka, Kráska a zvíře nebo Šípková Růženka. Tyto pohádky najdeme i v naší filmové a televizní tvorbě, některé dokonce i v různých verzích a úpravách. Máme však i své národní.

Včera jsme si připomenuli 100 let od narození legendárního herce a režiséra Rudolfa Hrušínského. Vypisování jeho ikonických rolí by bylo nošením dříví do lesa, pojďme se tedy poohlédnout za jeho životními epizodami, kde nemuselo hrát hlavní roli divadelní a filmové umění, ale například politika, kolegialita nebo vizionářství, které ale přišlo příliš brzy.

Jeden z největších a nejočekávanějších filmů letošního koronavirového roku je konečně tady. Je to opět bomba, nebo tentokrát Christopher Nolan své obří ambice neustál?