K tomu, aby se Ono stalo žánrovou klasikou, mu chybí osobitější vize a ochota jít za hranu i v něčem jiném než jen v intenzivním body hororu. Zároveň je to dostatečně ohavné a agresivní žánrové ptáčátko, takže se v současném hororovém vrhu neztratí.
Ono by možná lépe fungovalo jako povídka v hororové antologii; psychologické prvky s ošklivou opeřenou potvorou a prvky body hororu ale tvoří unikátní směs koření. Tahle bizarní severská směs sice váš žebříček oblíbených hororů asi na hlavu nepostaví, 86 minutek se jí ale rozhodně vyplatí věnovat. Když už ne kvůli výrazným výjevům a překrásně odpornému kuřeti, které vám na pár dní spolehlivě sebere chuť na křidýlka, tak kvůli debutující režisérce Hanně Bergholm, o které nepochybně ještě uslyšíme.
