59%
Domestik
- Drama
- Psychologický
- +1
Představte svou postavu Šarloty, a co bylo tím hlavním impulsem, že jste se rozhodla roli vzít?
Hlavním impulsem byl kvalitní scénář, velká herecká příležitost, téma, které mě zajímá i hraniční okolnosti ve scénáři.
Šarlota je velmi ambiciózní žena, manželství a láska jsou spíš projekt, než spontánní rozhodnutí. Má trochu posunutý mateřský instinkt. Je chladná, ale je zranitelná. A má příliš mnoho času zabývat se sama sebou. Ona i Roman jsou velmi osamělí.
V čem Vás fascinoval scénář?
Jiným tématem než je většina současných filmů. Také svou sevřeností, atmosférou, netypickými hrdiny, silným konceptem, vysokou kvalitou.
Tématem snímku jsou partnerské sebezničující vztahy, posedlost hlavních hrdinů, jejich egoismus. Nakolik si myslíte, že tento stav vypovídá o současné generaci?
Tématem snímku nejsou partnerské sebezničující vztahy, tématem snímku je spíše pro mě ego a posedlost. Ambice, která může mít ušlechtilý záměr, ale pokud se nadřadí všemu ostatnímu, vede k válečné situaci.
Co je to současná generace? Nemám ráda paušalizování. Nemluvíme o generacích, spíš o nastavení společnosti celkově. Tupý kapitalismus zaměřený na výkon, sobecké samožerství, subjektivní optika.
Myslím, že největším problémem Romana a Šarloty je, že nejsou schopni přijmout stav věcí, ale touží je dotlačit tam, kam oni chtějí, protože ani nevnímají, že by to mohlo být jinak. Naprosto postrádají kreativitu a fantazii.
Jak říká rakouská spisovatelka Elfriede Jelinek ve svém textu Das Werk: “Kdysi jsme utvářeli svět, teď tvoříme sami sebe.”
V celém filmu se řeší "zdravý" životní styl, určitá móda, co jíst a nejíst, zabývala jste se tímto motivem v rámci nastudování své postavy nějak podrobněji?
Zajímavý je vztah obou hlavních hrdinů k jídlu, perfektně ilustruje současnou zpovykanou jídlo mánii a konzumní styl. Není to o poruše příjmu potravy, ale o poruše vnímání toho, co jídlo je. Z jídla se stala móda, máme ho dostatek, vůbec neřešíme hlad. Jídlo je móda, jídlo je jako oblečení, jídlem se vymezujeme, dokazujeme s ním svou nadřazenost, elitářství. Existuje jídlo pro bohaté a jídlo pro chudé. Dokonce existuje pojem “junk food”. Jídlem zabíjíme nudu, zvedáme si náladu, zaháníme strach, jídlo je zábava. Paradoxně kvůli tomu držíme v zajetí a mučíme jiné živé bytosti. A při této posedlosti paradoxně zcela ztrácíme vztah k přírodě, zvířatům, zemědělství. Spousta lidí nejí maso kvůli trpícím zvířatům, ale proto, že se říká, že to není zdravé. Zase ta sebestřednost. Ale to už trochu odbíhám od tématu filmu.
V rámci realizace jste musela zažít mezní situace - náročné fyzické akce, postava Šarloty z hlediska psychologie je velmi složitá, jdete s ní až na dřeň, jak to vše probíhalo na natáčení?
Natáčení bylo soustředěné a kreativní. Štáb byl komorní a vstřícný, takže jsem cítila důvěru a podporu. A hodně jsme se smáli.
Popište, jak režisér Adam Sedlák pracuje s herci a zda měnil scénář během natáčení?
Scénář se trochu měnil, někdy jsme ho jemně upravovali. Adam měl celý koncept dopředu přesně připravený a promyšlený. Nic nebylo samoúčelné. Věděl, proč si obsadil zrovna nás dva a z toho vycházel. Spíš, než aby nás animoval, nás vedl. A něco po nás chtěl, což mám ráda, ráda pracuji a posouvám se vpřed. Myslím, že jsme se tvůrčím způsobem inspirovali vzájemně.
Snímek je výrazný po formální stránce, odehrává se převážně v prostorách jednoho bytu, nakolik bylo obtížné točit v tak omezeném prostoru?
Pro mě to obtížné nebylo. To spíš kluci ze štábu byli pořád někde natlačení a skřípnutí. Někdy to bylo velmi legrační.
Film byl s úspěchem uveden v letošní prestižní hlavní soutěži MFF Karlovy Vary, jaký máte vztah ke Karlovým Varům? Prý jste si vždy přála uvádět film ve Velkém sále, je to pravda?
Já měla ve Varech babičku, pojí mě s nimi spousta vzpomínek a s festivalem jsem vyrůstala. A když víte, že chcete točit filmy, tak je pak chcete prezentovat v tak magickém místě jako jsou Vary a jako je velký sál v Thermalu. Já tam viděla desítky filmů a mám k tomu těžce sentimentální vztah.
Pokud byste měla divákům doporučit film Domestik, proč jít na tento snímek v září do kina?
Protože uvidí něco jiného, než současná distribuce nabízí. A už teď se budou moci seznámit s režisérem, o kterém ještě budou hodně slyšet a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Adam Sedlák je velmi chytrý člověk s osobitým viděním a vybírá si nevšední témata, formy vyprávění a zpracování. Bylo mi ctí s ním pracovat.
Poznáte je zamlada? Část 1.
