Dešťová víla se natáčela i na Islandu!

"Pohádka je krásný žánr a obrovská výzva, obzvlášť když máte malé děti," vzpomíná režisér, střihač a producent  Milan Cieslar na dobu před sedmi lety, kdy začínal svůj boj o natočení tohoto filmu. "Tehdy nám ale nic nepřálo, grantová komise pod vedením pana Baldýnského nám nedala ani korunu a zády se k nám postavila i tehdejší dramaturgie České televize." Projekt prostě provázela smůla a děti mezitím rostly a rostly, až odrostly úplně. "Všechno viselo na penězích, na čem jiném," konstatuje hořce Cieslar.

Shánět podporu pro svůj projekt se snažil mimo jiné i v dalekém Kyrgyzstánu. "Scénář se jim líbil, látka je zajímala, ale nemohli do ní vložit nic jiného, než svoji krásnou přírodu a služby," říká producent. Potom se do projektu zamiloval anglický castingový režisér John Hubbart a jednu chvíli to vypadalo, že se bude točit anglicky. "Nakonec se ale ukázalo, že taková koprodukce je prostě nad naše síly," popisuje konec další nadějné fáze Cieslar.

Romantická pohádka o čtyřech živlech, Vodě, Slunci, Zemi a Větru a jedné velké lásce mezi chudou kožičkářkou Květuškou Pařížkovou a statkářským synkem Ondrou Lakotou se nakonec začala točit až loni v koprodukci Cieslarovy společnosti Happy Celluloid, České televize, producentského centra Kateřiny Krejčí a Magdaleny Sedlákové, a firmy Postprodukce Praha Kamila Kožíška. A překvapivě i na Islandu.

"Šel jsem si do knihkupectví koupit kuchařku a okem jsem zavadil o přebal knihy s nádhernou krajinou," vzpomíná režisér. "Byla to monografie o Skandinávii a Islandu a já zjistil, že to je ideální krajina pro naši pohádku." Údajně zabodl prst do mapy a řekl: Tady budeme točit. "Není to tak strašné, jak se na první pohled zdá, jde jen o to se osmělit," vysvětluje a dává k dobru vzpomínku na jeden ze svých předchozích snímků, historické drama Krev zmizelého, které částečně natáčel v Africe. "V obou případech jsem vynechal místní produkce, které natáčení výrazně prodražují a spolehl se čistě na vlastní síly. Navíc na Islandu nám pomáhal každý, koho jsme potkali."

Bohužel, právě kvůli natáčení na vzdáleném Islandu a dlouhým přejezdům po ostrově se režisér musel vzdát účasti Libuše Šafránkové, kterou původně obsadil do role Dešťové víly. "Paní Šafránková je pro mě ikonou české filmové pohádky a moc jsem o ní stál," říká Milan Cieslar, "bohužel její zdravotní stav neumožňoval podstoupit tak náročné natáčení." Titulní role tak nakonec připadla Lence Vlasákové, pro kterou je to už třetí velká role v krátké době za sebou - Kawasakiho růže, Dešťová víla, Ženy v pokušení.

Představitelku hlavní dívčí role, pihatou Vicu Kerekes, režisér našel u našich východních sousedů. "Vica pochází z maďarské menšiny žijící na Slovensku, vystudovala bratislavskou VŠMU, tuším že v ročníku u paní Turzonovové, provdala se za maďarského fotografa, dnes žije v Budapešti a hrála už v nějakých třech či čtyřech maďarských filmech," popisuje životní osudy majitelky exotického jména režisér. Dále ve filmu hrají mj. Miroslav Donutil, Simona Stašová, Petr Nárožný, Jaromír Dulava, Marián Labuda či Stanislav Zindulka.

Film stál okolo 30 milionů korun, natáčel se převážně v obci Zubrnice na severu Čech a je v něm 35 minut triků. "Intenzivně jednáme o uvedení pohádky v německé distribuci," říká režisér, "pokud by se to podařilo, určitě bychom se k trikům vrátily a některé vylepšily, protože každý trik jde vylepšovat prakticky do nekonečna."

A co potom? Režisér Milan Cieslar má jasno. "Zcela jsem propadl jedné nádherné knize od Arnošta Lustiga, úžasné spojení holocaustu s akčním filmem, jenže tyhle dobovky se financují čím dál tím hůř, takže to vidím nejmíň na dalších sedm let běhání a shánění."

Podrobnosti na kartě filmu.