Jaroslav Plesl ke Zločinům Velké Prahy: "Proslulá hospoda Jedová chýše a vyhlášený bordel U mastného drdolu nám dnes znějí téměř poeticky"

Jaroslav Plesl ke Zločinům Velké Prahy: "Proslulá hospoda Jedová chýše a vyhlášený bordel U mastného drdolu nám dnes znějí téměř poeticky"
Jaroslav Plesl | Česká televize
Jak hodnotíte svou postavu? Představuje vrchní inspektor ryze kladný charakter?
Inspektor Budík přichází do Prahy z Vídně. Je tedy elegantním, městským člověkem s nejlepším vychováním. Švihácký, charakterní a kultivovaný policista, s lehkou obsesí na kvalitní oblečení a čisté boty. Loajální k nové republice, ale občas vzpomínající na „staré dobré časy“. Musím se teď trochu usmívat, ale když jsem se na roli připravoval, přehrával jsem si v hlavě všechny možné detektivky té doby, nebo spíš o té době, abych se aspoň trochu přiblížil espritu těch elegantních vrchních inspektorů a detektivů, které známe z českých, ale třeba i britských detektivních filmů a seriálů.
Zločiny Velké Prahy
Zločiny Velké Prahy | Česká televize
Jak se Vám spolupracovalo s režisérem Jaroslavem Brabcem?
S režisérem Jardou Brabcem jsem před tímto projektem nikdy nepracoval a vlastně mě překvapilo, když mi takhle velkou roli nabídl a projevil takovou důvěru. Jsem tomu strašně rád. Byla to skvělá práce, natáčení trvalo téměř rok a za tu dobu se z nás stali blízcí přátelé. Nebývale energický a zábavný člověk, který přesně ví, co chce, a zároveň je otevřený improvizaci. Každý obraz, každá scéna se pečlivě zkoušela. Byl to tvůrčí proces, při kterém jsme se vzájemně doplňovali a inspirovali. Nikdy nedal najevo únavu, nikdy nebyl nepříjemný nebo netaktní. Režíruje s citem a zároveň věcně. Jarda Brabec je pro mě velký frajer v tom nejlepším smyslu slova. Lidsky i profesně.
Měl jste s přípravou na roli nějaké potíže? V seriálu občas použijete němčinu a maďarštinu. Jak Vám to šlo?
Součástí přípravy je především naučit se text. A tady ho byla kvanta. Některé natáčecí dny jsem si ve scénáři označil jako „dny H. P.“ – Hercule Poirot. A ty mi vždycky daly hodně zabrat. Během nich jsem vždy na konci případu sumarizoval, jak to všechno vlastně bylo, kdo byl a už není podezřelý, kdo je a kdo není vrah. No a někdy to byl monolog na dvě stránky. A do toho němčina a maďarština, protože Budíkova žena, kterou hraje Lenka Vlasáková, je Maďarka, a proto spolu doma občas mluví její rodnou řečí. Tyhle repliky jsem musel doslova nadrilovat. A aby to znělo přirozeně, to jsou hodiny práce. Nicméně docela jsme si to s Lenkou užívali, protože maďarština je opravdu výjimečná řeč. S Lenkou Vlasákovou se známe dlouho, natočili jsme spolu několik věcí a hrajeme spolu na Letních shakespearovských slavnostech v představení Hamlet. Vždycky se na Lenku těším a obdivuju ji. Jedna z nejlepších hereček své generace a přitom skromná, pokorná a nesmírně pracovitá.
Jak se Vám spolupracovalo ve trojici s Vašimi dalšími kolegy?
Moje kolegy policisty hrají Jiří Langmajer a Denis Šafařík. Denis je mladý herec, který ještě během natáčení studoval na DAMU, a byla radost sledovat, jak je stále lepší. Myslím, že o něm ještě hodně uslyšíme.
jaroslav-plesl-proslula-hospoda-jedova-chyse-a-vyhlaseny-bordel-u-mastneho-drdolu-nam-dnes-zneji-temer-poeticky
Zločiny Velké Prahy | Česká televize
Je o Vás známé, že máte rád historii – seriál se odehrává na pozadí událostí první republiky a můžeme snad prozradit, že nám nabízí trochu odlišný pohled, než na jaký jsme zvyklí ze školních učebnic. Jak na dobu nahlížíte Vy? Myslíte si, že ji seriál dokumentuje věrně?
Co se týká doby po vzniku Československé republiky, myslím, že si ji trochu idealizujeme, že ji vidíme v sépiových barvách, jako obrázky z hrnečků u babičky nebo ze starých pohlednic. Ale za nadšením z nového státu byly stále cítit dozvuky první světové války, španělská chřipka, bídné podmínky dělnické třídy, nuzota pražské chudiny. Podmínky, ze kterých se rekrutovala zločinnost a pražská galerka. Proslulá hospoda Jedová chýše a vyhlášený bordel U mastného drdolu nám dnes znějí téměř poeticky. Ale zdaleka to poetické nebylo. Myslím, že seriál Zločiny Velké Prahy nemaluje věci na růžovo a některé epizody jsou temné a velmi dramatické. Ale dobrá detektivka musí být taková. Ať nám běhá mráz po zádech. Já mám tyhle detektivky nejradši. Příběhy, ve kterých je napětí i humor.
Není to poprvé, kdy hrajete v dobovém seriálu. Před čtyřmi lety jste například ztvárnil jednu z hlavních postav uznávané minisérie ve Zločinu v Polné. Jaký je Váš vztah k takzvaným dobovkám?
Dobové filmy v sobě mají ono vábivé kouzlo. Diváky baví jejich atmosféra, kostýmy, dobové interiéry, předměty, starobylá auta a kočáry. Způsob chování a dávné společenské normy. I když lidé a jejich příběhy jsou vlastně pořád stejní. Jenom na sobě mají jiné oblečení.