Len Lye

Novozélanďan Len Lye (1901 - 1980) byl bezesporu jednou z nejvšestrannějších uměleckých osobností dvacátého století. Jeho tvorba zahrnuje nejen průkopnické činy na poli tzv. hand-made filmů, tedy filmů vytvářených bez použití kamery přímým nanášením barev na filmový pás, ale spadá do ní i konstrukce rozměrných kinetických skulptur, stejně jako dílo malířské a v neposlední řadě i úvahy teoretické. Jednotícím principem jdoucím napříč všemi obory do kterých Lyeova tvořivost pronikla byla myšlenka vytváření a organizování pohybů, způsobem obdobným komponování hudebního díla: "Jednou ráno, po té co celou noc pršelo, se na obloze malé mraky, které rychle pelášily modrou oblohou. Jak jsem je pozoroval, v duchu jsem si položil otázku: "Nebyl to Con- stable ... jenž se pokoušel malbou mraků sdělit jejich pohyby?" Správně jsem si uvědomil : "Proč mraky, proč ne jen pohyb? Proč před-^ stírat jejich pohyb, není lepší vytvořit pohyb samotný?" Dále mne napadla určitá spojitost s komponováním hudby, na základě které jsem si uvědomil, že bych i pohyb mohl skládat tak jako hudbu. Tak jako hudba má své melodické části, proč nevytvářet různorodé pohybové momenty". Len Lye se narodil roku 1901 v Cristchurch na Novém Zélandu a od dvacátých let pobýval v Austrálii i na řadě ostrovů v tichomoří, kde se věnoval studiu domorodých kultur. V roce 1928 odešel do Anglie, kde vznikl jeho první film Tusalava, inspirovaný jeho předchozím pobytem na ostrově Samoa. V Británii úzce spolupracoval s filmovým oddělením General Post Office, které pod vedením dokumentaristy Johna Grier-sona, umožnilo Lenu Lyeovi realizovat několik hand-made filmů, za podmínky, že budou doplněny určitým reklamním sloganem. Právě pro GPO tak Lye vytvořil svá stěžejní díla A Color Box (1935), Kaleido-scope (1935) či Rainbow Dance (1936). Vrcholným dílem tohoto ob- dobí se stal film Trade Tattoo (1937), ve kterém využil nejen abstrakt- nich obrazů vytvořených nejrůznějšími rukodělnými technikami, ale spojil je navíc s dokumentárními záběry (které mimochodem našel jako vyhozený odpad v GPO) čímž dospěl ke zcela novému typu filmového obrazu, spojujícímu abstraktní motivy s reálnými záběry uvnitř jednoho záběru. O celkové všestrannosti Lena Lye svědčí i jeho spolupráce na sedmi-minutovém loutkovém snímku The Birth of a /?oboí (1936), který byl propagačním snímkem na maziva firmy Shell. Právě proto, že Len Lye své filmové aktivity ve třicátých letech dával do služeb reklamy, bývá některými zarytými teoretiky avantgardy (např. Scheugel, Schmidt) striktně odmítán. Takové úzkoprsé názory však nemohou nikterak snížit význam Len Lyeova díla, jehož přínos pro rozvoj informelní animace srovnává teoretik David Curtis s Griffithovým přínosem pro hraný film. Ve čtyřicátých letech se Len Lye věnoval převážně filmovému dokumen-tarismu. V roce 1942 natočil v Anglii instruktážní film o boji zblízka Kill Oř Be Killed a po svém odchodu do USA sedm filmů pro dokumentární_ měsíčník The March of Time (1944-51). Roku 1953 se Len Lye vrátil ke své tradiční hand-made technice krátkým filmem Color Crya téhož roku také zrealizoval minutovou zakázku pro automobilku Chrysler Rhytm, v níž rozvinul jedinečnou techniku montáže, označovanou jako ?jump-cutting", tedy jakýchsi skokových střihů uvnitř záběrů (vystříhával vždy několik políček v rámci jednoho záběru) s cílem vytvořit zcela nový, čisté mechanický typ rytmu. Koncem padesátých let začal Len Lye s vytvářením rozměrných kinetických skulptur. K jejich konstrukci využíval nejrůznějších materiálů od korku, plastů, až po antikorozní ocel či chomáče ocelových prutů. Pohyb těchto několikametrových objektů zajišťovaly nejen vestavěné motory či soustavy elektromagnetů ale i vanoucí vítr. Tyto pohyblivé skulptury často vydávaly velmi osobité zvuky od jemných šelestů až po hřmotný hluk. Právě jeden z takových zvukových efektů uvozuje i film Particles in space. Ve filmové tvorbě se tou dobou Len Lye zcela vzdává barvy a pracuje výhradně s černobílou tonalitou. Pouhým rytím do černého filmového pásu tak vznikají jeho poslední filmy Free radicals (1957), Particles in Spáče (1961-66) a Tál Far/ow(1980). Filmová tvorba Lena Lye, především pak jím objevená a rozpracovaná technika hand-made filmu (malovaní, rytí, proškrabávání apod.) ovlivnila řadu tvůrců na celém světe. Nejznámějším z nich se stal Skot Norman McLaren, se kterým se Len Lye osobně setkal v době svého působení u GPO v Anglii. Ve svých teoretických koncepcích vycházel Len Lye z toho, čemu sám říkal ?old brain". Proto v centru jeho pozornosti stály domorodí umělci z Tichomoří, stejně jako dětské kresby či spontánní graffiti. Lye se domníval, že skrze ně lze proniknout k jakýmsi prvotním obrazům skutečnosti, k čisté intuici, spadající do oblasti ?před-racionálního myšlení". Z jeho teoretických prací jmenujme alespoň ?Is Film Art ?" (1959) či ?On the End of Audience" z roku 1961. V roce 1980, těsně před Len Lyeovou smrtí, byla v místě jeho narození založena nadace, která podle poslední vůle autorovy usiluje o to, aby se jeho práce vrátily na prvopočátek jeho cesty na Nový Zéland. (Citováno z absolventské práce studenta VOŠF ve Zlíně Kamila Mareše z roku 2000 - Martin Čihák) 28. Letní filmová škola