Brion James

Brion Howard James (20. února 1945, Redlands, Kalifornie, USA – 7. srpna 1999, Malibu, Kalifornie, USA) byl americký charakterní herec, známý především svými výraznými rolemi záporných postav a podivínů v hollywoodských filmech. Dětství a vzdělání Brion James vyrůstal v Beaumontu v Kalifornii, kde jeho rodiče Ida Mae (rozená Buckelew) a Jimmy James vlastnili a provozovali kino. Toto prostředí mělo zásadní vliv na jeho budoucí kariéru. Jak sám jednou poznamenal: "Můj příběh je jako Cinema Paradiso. Každou noc od mých dvou let jsem promítal filmy." Po absolvování střední školy v Beaumontu v roce 1962 studoval divadelní umění na San Diego State University. Po dokončení studia se přestěhoval do New Yorku, kde se věnoval herectví a zároveň pracoval na různých pozicích, aby se uživil. Dokonce působil jako kuchař a sluha u slavné učitelky herectví Stelly Adlerové, u níž také studoval. Počátky kariéry V roce 1973 se vrátil do Los Angeles a zahájil svou hereckou kariéru naplno. Během dvou let začal pravidelně získávat role v televizi i ve filmech. V roce 1975 získal malou roli ve filmu The Kansas City Massacre, kde ztvárnil člena Dillingerova gangu Homera Van Metera. Následovaly významnější role ve filmech Nickelodeon a Harry and Walter Go to New York (1976). Objevil se také v uznávaném televizním miniseriálu Roots a populárních seriálech 70. let jako Gunsmoke, The Incredible Hulk, Mork and Mindy a CHiPs. Průlom v kariéře Zásadní zlom v jeho kariéře přišel na počátku 80. let, kdy ztvárnil výrazné charakterní role ve filmech Southern Comfort a 48 Hrs. (oba režírované Walterem Hillem). O filmu Southern Comfort (1981), kde hrál místního kajunského lovce, později řekl: "Byl to fyzicky nejtěžší film, jaký jsem kdy natočil. V tom bažinatém prostředí byla zima a mráz." Pro tuto roli se musel naučit specifický kajunský přízvuk, což byla jediná role, pro kterou musel studovat přízvuk. Skutečnou slávu mu však přinesla role replikanta Leona Kowalského ve sci-fi filmu Blade Runner (1982) režiséra Ridleyho Scotta. Přestože se jeho postava objevila pouze ve dvou delších scénách (včetně památné hlášky "Wake up! Time to die!"), jsou tyto scény považovány za jedny z nejpamátnějších v žánru sci-fi. Zajímavostí je, že roli získal poté, co Ridley Scott původně zvažoval obsadit Franka McRae. James na konkurzu zapůsobil svým děsivým vzhledem (krátce předtím měl autonehodu, která mu zanechala různé šrámy a modřiny) a intenzivním projevem. Vrchol kariéry v 80. a 90. letech I když ho jeho nezapomenutelný výkon v Blade Runner mohl zaškatulkovat jako filmového padoucha, James pokračoval v budování působivé herecké kariéry. Ztvárnil významné role ve filmech jako Enemy Mine, Flesh + Blood, Silverado, Armed and Dangerous, Red Heat, Steel Dawn, Red Scorpion a Tango & Cash. Spolupracoval s režisérem Walterem Hillem na několika projektech, včetně Hard Times (1975), The Driver (1978), Southern Comfort (1981), 48 Hrs. (1982) a Another 48 Hrs. (1990). V televizi hostoval v seriálech jako Benson, The A-Team, Little House on the Prairie, The Dukes of Hazzard, Matlock, Miami Vice a Dynasty. V 90. letech se objevil v seriálu Highlander a propůjčil svůj hlas postavě Parasite v animovaném seriálu Superman. Za zlomový bod ve své kariéře považoval roli studiového šéfa Joela Levisona v satirickém filmu Roberta Altmana The Player (1992). Tato role mu otevřela dveře k širšímu spektru postav, i když pět z jeho následujících šesti filmů byly thrillery vydané přímo na video. Mezi jeho další významné filmy z 90. let patří Striking Distance (1993), kde hrál detektiva a kolegu Bruce Willise, a Cabin Boy (1994), kde ztvárnil drsného a zapáchajícího rybáře. Jednou z jeho posledních významných rolí byla postava přátelského generála Munra ve sci-fi filmu The Fifth Element (1997), což byla vzácná příležitost, kdy nehrál zápornou postavu. Herecký styl a odkaz Brion James byl vysoký (191 cm) a robustní herec s výraznou fyziognomií, zlomyslným úsměvem a pronikavýma očima, což ho předurčovalo k rolím padouchů a podivínů. O svém talentu hrát záporné postavy řekl v rozhovoru pro časopis Fangoria: "Považuji se za klasického charakterního herce jako Lon Chaney, Wallace Beery nebo Charles Laughton. Vždycky rád hraju padouchy. Jsem opravdu dobrý v psychotickém chování." Za svou kariéru se objevil ve více než 100 televizních pořadech a více než 120 filmech. Jeho politikou bylo nikdy neodmítat práci. Mezi jeho osobně nejoblíbenější role patřila postava Maxe Jenkeho ve filmu House III: The Horror Show (1989). Brion James zemřel 7. srpna 1999 na infarkt ve svém domě v Malibu ve věku 54 let. Po jeho smrti bylo vydáno osm filmů, v nichž účinkoval, přičemž posledním byl Phoenix Point (2005). Film The King Is Alive (2000) mu byl věnován.