Marcos22
1 000 bodů •
4
76 dní ve Wu-chanu je nepříliš povedenou dokumentární rekonstrukcí vůbec první plošné místní uzávěry, způsobené výskytem smrtícího viru, později označeného jako covid-19. Spojení „nepříliš povedené“ je dáno přísnou čínskou cenzurou, kterou divák při sledování pociťuje. Ten tak dostává vyobrazeny členy zdravotního personálu jako národní hrdiny a pacienty, zastoupené stařečkem v raném stádiu demence, jako neukázněné elementy, které dělají sestřičkám a doktorům potíže tím, že se zcela volně pohybují po nemocničním patře. 76 dní ve Wu-chanu jen velmi povrchově nabízí pohled na ošetřování covid-19 pozitivních pacientů, na důležitost jejich dobrého psychického stavu pro vypořádání se s nemocí, a na způsob komunikace s pozůstalými. V porovnání s nedávno viděnou Jednotkou intenzivního života ve všech výše zmíněných aspektech český dokument ten čínsko-americký kvalitativně převyšuje. 76 dní ve Wu-chanu tak snad mohu doporučit pouze pro několik svých absurdních scén, při nichž se tuzemský divák i přes vážnost tématu zasměje či zakroutí hlavou, že toto je možné jen ve spořádané asijské kultuře. Dvě hvězdy. 😕 (Febiofest 24.09.2021)