Fargo (2014)

Seriál

USA USA

Žánry

:
Drama, Krimi

Obsah

:
Seriálové verze kultovního filmu z roku 1996.

Režie

:
Adam Bernstein Colin Bucksey Randall Einhorn Matt Shakman Scott Winant

Scénář

:
Noah Hawley

Herci

:
Billy Bob Thornton Allison Tolman Colin Hanks Martin Freeman Bob Odenkirk ...

Komentáře

znaků
  • (5897 bodů)
    9. 11. 2015 13:30
    90%
    0
    0
    Sheldon

    Mohu jen k první sérii, kterou jsem nicméně viděl. Desetidílná show sleduje příběhy několika postav. V centru dění je uťáplý a nepříliš chytrý pojišťovák Lester Nygaard (Martin Freeman – Hobit), který se dostane nikoli vlastní vinou do neuvěřitelného kolotoče spletitých situací, na jejichž konci je jeho žena, se kterou nemají zrovna idylický vztah, kladivo a sklep. Do Farga přijíždí ve stejné době profesionál na černou práci Lorne Malvo (Billy Bob Thornton – Ples příšer), který se s Lesterem seznámí. A pak je tu taky bohatý majitel supermarketu Stavros (Oliver Platt – Láska a jiné závislosti), dvojice patlalů rovněž na černou práci, uťápnutý fízl (Colin Hanks). Příběh plný bizarního humoru, nepříliš chytrých packalů, vydírání a násilí může začít. Seriál Fargo byl na začátku hodně velký outsider a nakonec se z něj vyklubala událost sezóny, na kterou navazuje druhá série, která se nyní začala vysílat.

  • (1989 bodů)
    7. 9. 2014 18:48
    95%
    0
    0
    stantheman

    Seriál , který se nemusí za nic stydět...bál jsem se jak to bude oproti originálu natažený....a je to pecka. Skvělé obsazení...velice vtipný hobbiťíák Martin Freeman , skvělá Allison Tolmann , která hrajé nádherně obyčejně a Billy Thornton v roli krutého vraha - absurdně komický...no překvápko a k tomu milé....

  • (415 bodů)
    6. 4. 2016 23:51
    100%
    0
    0
    MessiáŠ

    Druhá série nejenže překonává sérii první (už tak výbornou), ale aspiruje i na to nejlepší, co jsem v seriálové tvorbě viděl (pravda, nebylo toho zrovna tolik, ale...); až jsem zhruba někde za polovinou zalitoval, že rozehraným situacím je věnována pouhá jedna série, protože místa k jejich rozšíření by jistě bylo dost. Nicméně i na poněkud omezeném (o to však sevřenějším) prostoru jedné série jde o bravurně rytmizovanou, mnohovrstevnatou fresku, v níž dominantní roli hrají ne úplně tradičně pojaté postavy. ___ Pracovně by se snad dalo pojetí postav označit za kunderovské, protože v Kunderových románech není pro postavy rozhodující jejich mimetické ztvárnění, nýbrž nosnost určitých témat; postavy jsou spíše fenomenologické konstrukty. Stejně tak ve Fargu představují hlavní postavy soubor myšlenkových schémat (diskurzů), typických (nejen) pro 70. léta USA; napětí mezi postavami vychází právě z toho, že klíčový je mezi nimi střet idejí. Modelovou ukázkou může být manželská dvojice Blumquistů: Peggy ztělesňuje prototyp maloměstské manželky, která se pod vedením své guru-přítelkyně začne tzv. realizovat; řezník Ed se pro změnu chce realizovat výhradně v intencích amerického snu, když si chce pořídit vlastní řeznictví a založit spokojenou rodinu. Stopy amerického snu lze pochopitelně vysledovat i u rodiny Gerhardtů, jejíž členové se odmítají podřídit konkurenčnímu mafiánskému spolku, neboť vzdát se části finančních podílů by znamenalo zpochybnit veškerou tvrdou práci, základní pilíř amerického snu, svých předků a taktéž vlastní nezávislost a svobodu. Jejich protivníci zůstávají de facto bez tváře, protože reprezentují mnohem spíše anonymní duch doby, změnu „starých dobrých časů“ (souznící s finální vnucenou metamorfózou pozice hitmana Mikea Mulligana), rostoucí nepřehlednost a zmatenost světa. ___ Jestliže ona zmatenost je ještě rezultátem zkušenosti z války ve Vietnamu, je třeba skrze deziluzi vystavět nový mýtus – odtud sledování politické kampaně Ronalda Reagana. Sofistikovaně do vyprávění zahrnutá postava Reagana zároveň demonstruje další klíčové téma – téma fráze a jazyka. Fráze jako životní princip nezahrnuje jenom politikovy proslovy, ale i monology Peggy o vlastní realizaci či Mikeovy všemožné citátové promluvy; i když tak v konverzaci postavy užívají tatáž slova, každý mluví v zásadě o něčem jiném, vztahuje je ke svému myšlenkovému schématu (např. proti absurditě existence se Ed ohradí, že je to přece nesmysl, že tu musí pracovat, něco dělat, ...); rozpor mezi označujícím a označovaným se tak snaží překlenout otcovská figura Loua, který začne vytvářet univerzální symbolický jazykový systém. ___ Postavy se ovšem uchylují nejen k novým mýtům fráze (a vizím o hyperkonzumním blahobytu), ale i k těm starším – jako když dcera z Gerhardtovy rodiny touží žít v éře hippie; na rovině mýtu je však tím nejdůležitějším ten o Sisyfovi, který je rozvíjen jak doslovně prostřednictvím prodavačky v řeznictví, která čte Camuse (existenciální filosofie podle všeho paradoxně více rezonovala ve Spojených státech než v Evropě, což seriál také mj. reflektuje), tak v širším rámci na úrovni celého příběhu. V celkovém neustále se množícím kontextu, v němž se témata paralelně doplňují či si kontrapunkticky odpovídají, má nakonec vše svůj specifický význam, včetně – jak jinak než existenciálně absurdní – návštěvy mimozemšťanů. A navíc se ony události podle všeho skutečně odehrály...

87 ? ?
  • Messiአ100%
  • jhons 95%
  • stantheman 95%
  • FilipusMuff 75%
  • janin 85%
  • sabule 50%
  • olga-pu 85%
  • very_fox 90%
  • thebeast 75%
  • tozasitak 100%
všechna hodnocení (20)
jak hlasovat?

V žebříčcích uživatelů

3. místo z 8 v žebříčku uživatele Petrson
9. místo z 9 v žebříčku uživatele filip-stich
92. místo z 110 v žebříčku uživatele Psisko59
17. místo z 94 v žebříčku uživatele Scintilla
Sdílet tuto stránku:

Partneři: