Blade Runner

Ikonický režisér Ridley Scott má několik svých excentričností, jak se u šestaosmdesátiletého umělce jistě sluší. Je to například známý bručoun, který nejde pro ostré slovo daleko a už se příliš nestará, jestli si tím pod sebou podřeže nějakou tu větev. A jeho další libůstkou je pak spoléhat na režisérské střihy svých filmů, které konečně dodají „tu pravou“ uměleckou vizi. Když se do kin chystal Napoleon, od počátku se mluvilo o tom, že jde jen o hodně dlouhý trailer na čtyřhodinovou verzi, kterou uvede streamovací služba Apple TV+. Inu… Od premiéry tomu za chvíli bude půl roku, kinosestřih se začátkem března objevil na streamu… Kde je tedy konec slíbené čtyřhodinovce?

Když se někdo zmíní o sci-fi filmech, většina fanoušků má po ruce alespoň obecný kanonický přehled. Nejdůležitější je pravděpodobně Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey), nejslavnější Star Wars, nejfilosofičtější na západě Blade Runner a na východě Stalker. Ke sci-fi se minimálně jednou přikloní snad každá velká režisérská osobnost, neboť v nesnadné charakterizaci a ohraničení tohoto žánru spatřují možnosti pro nekonečně kreativní vyjadřování, ať už vizuální nebo příběhové. Ve většině případů sci-fi filmy vychází z jiných kulturních zdrojů včetně literatury a komiksu, v dnešní době často rozvíjí či remakují klasická díla a série. V tomto článku se ovšem zaměříme na osm finančně nejúspěšnějších sci-fi historie, jejichž námět pramení přímo z myslí filmařů a neopírá se o žádné přidružené médium nebo značku.

Do kin vtrhla druhá Duna (Dune: Part Two) a jestli nějaký její klad musejí uznat i zapřisáhlí odpůrci poetiky Denise Villeneuva, je jím strhující vizuální stránka. Ne nadarmo se hovoří o tom, že tento zážitek je třeba si dopřát v kině, a to ideálně na co největším plátně a s co nejlepším zvukem – více srovnatelných příležitostí letos zřejmě nebude.

Ridley Scott má na kontě pár hitů, ale nikdy nebyl hitmakerem. Jedna z věcí, které na něm můžeme obdivovat, je ostatně právě to, že přes obrovské množství průšvihů nikdy nepřipustil porážku a dokázal se udržet na pozici režiséra vysokoprofilových a drahých spektáklů až do osmé dekády života. Zdá se, že notorickému britskému bručounovi, který nejde pro ostré slovo daleko, si zkrátka málokdo troufne říct ne. Možná za klasiky jako Vetřelec (Alien) a Blade Runner, možná prostě budí strach. Nyní to ale zřejmě dosáhlo extrému a Paramount si s hrůzou připouští, že druhý Gladiátor (Gladiator 2) je další hollywoodskou velkoprodukcí, která se utrhla ze řetězu a nyní nezbývá než sledovat, jak se řítí k nevyhnutelně nepříjemnému konci.

Pražské zázemí láká stále víc hollywoodských produkcí a v dubnu tamní ateliéry pozřou opravdu velké sousto. Amazon tu ve spolupráci se studiem Alcon Entertainment začne natáčet seriálové pokračování mediální franšízy Blade Runner, známé hlavně díky filmu Ridleyho Scotta z roku 1982 a jeho sequelu Blade Runner 2049, v němž si roku 2017 zahráli Harrison Ford a Ryan Gosling. Limitovaná série nese název Blade Runner 2099 a první dvě epizody režíruje Jonathan van Tulleken, spoluautor seriálů Misfits: Zmetci (Misfits), Podvrženec (The Changeling) či nadcházejícího historického spektáklu Šógun (Shōgun)

Film Christophera Nolana Oppenheimer (2023) o vývojáři jaderné bomby sklidil třináct oscarových nominací, řadí se tudíž mezi vůbec nejúspěšnější díla, jaká kdy přilákala pozornost Akademie. Skoro miliardový divácký hit spojil náročnou a důležitou látku s režisérovou schopností vyprávět atraktivně a zábavně pro široké publikum, čímž částečně zrcadlí spoustu sci-fi projektů, které vzešly ze společenského klimatu vázaného na technologický vývoj po druhé světové válce. Strach z bomby tehdy nedokumentovali pouze vážení režiséři jako Akira Kurosawa nebo Stanley Kubrick v jejich dílech Žiji ve strachu (Ikimono no kiroku) a Dr. Divnoláska (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb), nýbrž i tucty béčkových tvůrců sci-fi, jež vynález „Amerického Promethea“ Roberta Oppenheimera navždy ovlivnil.

Jeden z nejdražších a nejdiskutovanějších filmů minulého roku, historický Napoleon režiséra Ridleyho Scotta (Gladiátor), od dnešního dne míří na prémiové VOD služby. Rozporuplné přijetí podvratného životopisu slavného vojevůdce, jehož ztvárnil Joaquin Phoenix, zřejmě částečnou měrou způsobilo režisérovo tradiční rozhodnutí poslat do kin zkrácenou dvouapůlhodinovou verzi. Ta režisérská má mít přes čtyři hodiny a snad se jí dočkáme po uvedení na Apple TV+, k němuž by mělo dojít v průběhu února.

Zack Snyder je jednoznačně filmařem, který publikum rozděluje. Bohužel však přestává platit, že kdo má rád jeho trademarky, ten novinky ocení. Sci-fi Rebel Moon: První část – Zrozená z ohně, která dva dny před Vánoci dorazila do nabídky Netflixu, je jen těžko obhajitelný pokus o velkou věc.

Napoleon je v tuto chvíli nejvyhlíženějším blockbusterem zbytku roku, čímž si kolektivně koledujeme o malér. Ridley Scott je sice ostřílený filmař, rozhodně však ne zaručený hitmaker – a to ve smyslu komerčním i kvalitativním. Duši filmového nadšence ovšem méně zatěžuje finanční potenciál megafilmu za 200 milionů dolarů, Scott přeci jen mnohokrát ukázal, že ho nezájem publika jen tak nepoloží. Celý projekt je navíc velkou reklamou na streamovací službu Apple TV+, přímá finanční návratnost jen jednou položkou celkové rovnice. Mnohem tíživější byla nervozita z toho, zda nepůjde o další z filmů, jež se Scottovi rozpadly pod rukama. A bohužel tomu tak je.

Russella Crowea sice tvůrci nevzkřísí a Gladiátor 2 bude vyprávět o Luciovi s tváří Paula Mescala, ale návrat do římského impéria má mít s úspěšným originálem několik styčných bodů. Jedním z nich je postava ztvárněná oscarovým Denzelem Washingtonem, o níž se režisér Ridley Scott rozhovořil pro magazín Total Film a která navazuje na Proxima v podání Olivera Reeda.