Lomikar
102 bodů •
6
Další inspekce do nehostinných německých bytečků plných frustrací, komplexů, smrdutých tajů a roztodivných artefaktů. Poslední dobou na ně narážím častěji a stávají se mým oblíbeným pódiem všech těch neutěšených příběhů o nenaplněných zoufalcích, viz. Todesking, Der goldene Handschuh či Possession. Možná ale i díky tomu neshledávám na Tödliche Marii kdovíco unikátního. Má to úžasnou kameru, dobrý smysl pro humor, spoustu příjemných detailů, ale v tom hlavním tématu se to plácá jak děcko v bahně. Zaujalo mě, že mnoho formálních i hudebních postupů ze svého debutu si Tykwer pak přenesl do Lola Rennt.