martin-mickey-stusak
28 449 bodů •
10
Nízkorozpočtový snímek, který ovlivnil pozdější filmovou sci-fi tvorbu, jako je třeba první snímek série ´Star Trek´ (1979). Struktura děje je jednoznačná. Vojenská posádka, letící v kosmickém tělese ve tvaru létajícího talíře na vzdálenou planetu, se setká s podivnostmi v rámci svých dobrodružných etud a dozví se něco o ztracených civilizacích. Snímek barevný, v cinemascopu a co do kvality po technické stránce skutečně impozantní. Dá se to srovnat s českým snímkem ´Jan Hus´ (1954), neboť v obou případech se jedná o studiové natáčení v prostředí obyčejných papundeklových kulis, což takřka ani není poznat. Na padesátá léta je také podiv, že tvůrci do příběhu nenaroubovali studenou válku, jak bylo jinak v amerických padesátých letech obvyklé. Děj byl částečně sepsán na základě motivu Shakespearovi hry ´Bouře´, který se odehrává na ostrově. Tady máme podobné prostředí, jen je ostrov zaměněn za planetu. Zajímavé také je, že postava vědce Dr. Morbiuse nápadně připomíná verneovského kapitána Nema. Stačí porovnat scény, ve kterých Dr. Morbius, stejně jako kapitán Nemo ve své ponorce Nautilus, prezentuje technické vymoženosti, proviant, atd. V obou případech se jedná o myšlenku nenasytné touhy po technologiích a znalostech mající určitý moralizační aspekt. Touha lidstva po technických vymoženostech jen způsobila zničení vlastní existence. Proto je také v příběhu rozprava o ztracených civilizacích, což je inspirováno pozemskou civilizací Mayů či Aztéků. Jak zazní na konci filmu: “Konec konců, nikdo nejsme Bůh.” Fanoušek sci-fi žánru jistě zaznamená i použití robotického zákona Isaaca Asimova. A co si budeme povídat, daná myšlenka už přímo zasahuje do slavné pozdější éry filmové série o Terminátorovi. Po filmové stránce se tedy jedná o velkou filmovou událost, co se týče myšlenky a vzkazu lidstvu, neztrácející nic ze svého obsahu ani v dnešní době. I na, výše zmíněný, nízký rozpočet je vše vytvořeno pečlivě v rámci dosažitelných možností své doby. Svým způsobem to má i komiksový nádech, což je v rámci filmové sci-fi klasiky mimořádně povzbudivé. Nějaká výtka by se samozřejmě našla, nakonec, ještě aby ne, ale svým varující aspektem vše nepatřičné naprosto překonává. Po divácké stránce tohle vynechat by byl filmový hřích.
