Zvrácený

V československém filmu druhé poloviny 20. století můžeme vysledovat řadu proudů či tvůrčích uskupení, jež se od sebe nějakým způsobem odlišovaly. Zatímco 60. léta máme spojená hlavně s uměleckými, poetickými i sociálně kritickými snímky nové vlny, v těch 70. slavily úspěch chytré komedie z pera Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Byla by však škoda zapomínat na další geniální filmaře, kteří právě v těchto dekádách slavili největší úspěchy.

Ačkoli by už mělo jít o samozřejmý a trvalý postoj, na 25. listopad připadá Mezinárodní den boje proti násilí páchanému na ženách. Všem, kteří nad význačností tohoto sdělení pochybují, mohou otevřít oči následující filmová a dokumentární díla. Některé snímky se k dané tematice vyjadřují nepřímo, popřípadě zasazují ženské revenge příběhy do atraktivních žánrových schémat. Jiné dané téma artikulují otevřeně a vztahují se ke skutečným událostem kolem útlaku žen, domácího násilí, znásilnění nebo hnutí MeToo. Představíme si tři základní linie tvůrčího přemýšlení o těchto námětech – od faktických dokumentů přes seriózní filmová zpracování až po atraktivní žánrové příběhy, v nichž hrdinky mohou dojít konečné satisfakce, která jim v realitě často uniká.

Letos mu bylo osmdesát, loni v Cannes uvedl film Zločiny budoucnosti, jímž se vrátil ke svým kořenům. Autor snímků Videodrom, Moucha nebo Nahý oběd David Cronenberg se nějaký čas věnoval kultivovaným dramatům typu Východní přísliby nebo Nebezpečná metoda.

Co je vaše nejhorší noční můra? Následující filmy ji pravděpodobně obsahují, a to se ani nejedná o horory. Leckteré filmy totiž dokážou v našem těle vyvolat velmi nepříjemné reakce a my jen můžeme být rádi, že si od dění na plátně dokážeme zachovat aspoň částečný odstup.

Život nebývá vždy krásný a příjemný. Následující třicítka filmů jej naopak vybarvuje v těch nejvíce znepokojivých barvách a její depresivní účinek často atakuje meze únosnosti. V této poslední části se dostane na závěrečnou desítku vybraných titulů.

V loňském roce do našich kin přišly dva skvělé snímky, které se odlišně, ale v obou případech působivě věnovaly tématu sexuálního násilí. Prvním bylo středověké drama Ridleyho Scotta Poslední souboj, druhým byl nenápadný snímek ze sportovního prostředí Slalom. Na streamovací službě Voyo nyní můžete vidět ambiciózní českou minisérii Guru, která na základě skutečných událostí vypráví příběh několika žen, které byly sexuálně zneužity samozvaným duchovním vůdcem. Mrazivé téma se v kinematografii objevuje už desítky let. Následující tituly představují různá pojetí dané tematiky.

Gaspar Noé, autor šokujících filmů jako Zvrácený, Love či Climax, místo reklamy na oblečení natočil esej o filmovém průmyslu. Vyplatí se vyrazit do kina?

Francouzský režisér a scenárista Gaspar Noé patří do proudu takzvané nové extrémní francouzské kinematografie. Je to asi jeden z posledních lidí, kterého by si studio Disney pozvalo, aby jim natočil pár pohádek. Jeho filmy jsou totiž drsné, kruté a bizarní. Jedni ho považují za úchyla, druzí za jednoho z nejlepších režisérů současnosti. Gaspar Noé dnes slaví 57. narozeniny, pojďme se proto na jeho kontroverzní filmografii trochu blíže podívat.

Mnoho filmů předchází pověst, že jsou značně kontroverzní a že by se na ně neměli dívat lidé se slabým žaludkem. U některých je to pouze laciná reklamní strategie, jak o ně vzbudit u diváků zájem. Existují však snímky, o nichž takováto tvrzení platí stoprocentně...

Erotika se pomalu ve své filmové vizualizaci mění a hranice otevřenosti se posouvají, ať chceme či nechceme. Svobodná doba bortí tabu na všech frontách. A to je dobře, protože co je zakázané, to přináší jen sváry mezi lidmi, strach a pocit viny z nepatřičných věcí, které jsou běžnou součástí našich životů. Co bylo kdysi hranicí mravnosti, to už dávno neplatí. Explicitní sex v komerčních filmech se stává běžným výjevem. I v tomto případě jde jen o to, jestli film je dobrý nebo špatný.