Dante no es únicamente severo

Dante není pouze vlajkovou lodí skupiny filmařů kolem barcelonské filmové školy, ale stává se důležitým kolektivním filmem ve stylu francouzské nové vlny. Název filmu odkazuje k textu sovětského spisovatele Ilji Erenburga. Příběh je vystavěn jako sled drobných epizod, které novodobá Šeherazáda vypráví svému milenci. Divák si postupně uvědomí, že obě postavy sleduje v různých situacích, jež jsou symbolickým vyjádřením názorů obou autorů. Již samotný prolog upozorňuje diváka, že jde pouze o film. Při sledování snímku nelze být spokojeným divákem-voyeurem. Najednou se bortí logický střih a dramatický vývoj děje, herci jsou změnění na pouhé loutky deklamující své texty. Takový experimentální počin samozřejmě radikálně rozdělil publikum a vyvolal více odporu než souhlasu. [Film festival Zlín 2009]