Zajímavý pohled na krále rock'n'rollu z unikátního úhlu zněl nadmíru fajn, bohužel jsme dostali kus, který trpí roztříštěností a zbytečnou zkratkovitostí, a onen pohled nám tak nezprostředkovává nikterak dobře. Začátek přitom působí fajn, sem tam Sofia Copolla nabídne zajímavé scény nebo drobnější motivy, a Cailee Spaeny se velmi snaží vykřesat z Priscilly aspoň trochu zajímavou a rostoucí postavu, bohužel většina filmu působí repetitivně, bez silnějšího motivu nebo vývoje vztahu dvou hlavních protagonistů. Vůbec mimo mísu pak působí hořkosladký konec, který málo co ve filmu "obhajuje" a ke kterému se film nedostane pomalým budováním, ale spíš jako slepý k houslím. Je to škoda, těšil jsem se na ten civilní pohled na mýtus Elvise víc než na Luhrmannovu tříhodinovou fresku, bohužel ale marně...
Téměř osmdesátiletý George Miller zase šlape do svého milovaného postapo světa Šíleného Maxe, tentokrát ale bez něj. Rozhodl se totiž zaměřit na Furiosu a na děj před jeho už skoro deset let starou návštěvou tohoto světa, a světe div se, Miller to i přes ještě pokročilejší věk než posledně zvládá. Dostáváme tak docela zajímavé rozpracování motivací samotné Furiosy, kde sice ATJ nepředvádí nijak unikátní výkon, vyvažuje to ale naprosto přepálený( a očividně naprosto užitý) výkon Hemswortha jako záporáka Dementuse, kterého budete milovat i nenávidět. Navíc cením, že Miller pracuje s moc fajn světem naplno, dostaneme několik skvělých lokací, a samotný děj se spíš než na Furiosu soustředí na střet mocipánů z Citadely a zbytku pevností. Sem tam sice zasmrdí trochu digitální look, a Miller by mohl příště trochu víc přidat na plynu a škále, jinak se ale jedná o povedenou záležitost
Oproti o poznání divácky přívětivějším Stovkám bobrů od stejného tvůrčího tandemu se Příšera vydává dost svojským a absurdnějším směrem, který je sice do jisté míry pořád osvěžující a sympatický, oproti přístupným Bobrům ale také působí výrazně hlušeji a sebezahleděně. Tvůrci ale určitě ukazují, že potenciál a nápady do budoucna určitě mají, jen se jim je v prvotině nepodařilo plnohodnotně přetavit v dobrý film
Šikula Leitch se po Bullet Trainu už podruhé trefuje, a tentokrát při tom vzdává hold své původní branži. Je to opět šíleně kinematické, zábavné a komediální, a uprostřed toho všeho je tentokrát vlastně romantická komedie, která se naštěstí opírá o bezchybnou chemii Blunt a Goslinga. Podobně jako v Bullet Trainu sice občas šlape na plyn na úkor scénáře a příběhu, ale jako pocta kaskadérům a jejich řemeslu to funguje skvěle, navíc to funguje i jako samostatný akční meta-filmeček o tvorbě filmu jako takového.
Pološílená groteska, která svým mírně dětinským a přihlouplým humorem možná nesedne každému, ale jinak se jedná o zábavnou a originální jednohubku, která možná ke konci trochu přecení své možnosti a dávkuje nám věci, co vám nejspíš přijdou buď nedodělané, nebo trochu moc "rozjeté". Jinak se ale jedná o kulometnou kadenci fajn gagů, kterou je o to zábavnější vidět v našich kinech potom, co si uvědomíte, že v kinech se víc a víc obracíme spíš k velkým eventům, které přitáhnou davy, než malým ultralevným nezávislým filmům, na kterém pracovalo tak sto lidí. Moc příjemná podívaná.