Pasadenka
1 014 bodů •
4
Mohla to být hezká pohádka a dopadlo to, no jako vždycky. Kouzelné je to, že přes svou délku se mi chtělo odejít již po půl hodině.
Film má několik zvláštních rozhodnutí, které jsou částečně inovativní, částečně film kazí. Asi nejzásadnější je rozhodnutí CGI nahradit paní, která kreslí jinak animované scény do písku. Tato písečnce je velice šikovná a dovedu si představit vystoupení, kde by kreslila příběh, který by byl k tomu čtený. Má totiž jednu nevýhodu. To kreslení, nebo spíš sypání, je hodně pomalé. A z nějakého důvodu se značná část těchto doprovodných scén odehrává bez komentáře, jen se zvukem. A je to matoucí, zvláštní a i když dokážu ocenit inovace, tak to do filmu nesedělo a bylo toho moc.
Další podivnost je obsazení Havla. Toho prezidenta. Na jednom z obrazů na zámku, kde je se svou druhou chotí, která ve filmu hraje malou roli. Kamera jej snímá z boku, takže je to takové jemně ukryté, jen pro pozorné. Ale velice, velice zvláštní.
A v podivnostech nekončíme. Film je dabovaný. Tedy, některé části jsou dabované a není mi úplně jasné, proč se rty neshodují s tím, co herci říkají. A tak často. Nemluvě o tom, že film má 3 vrstvy. Máme vypravěčku, Vondráčkovou, která zároveň hraje služebnici/pomocnici/kuchtičku/trdlo, která pohádku čte svému synovy. Pak máme písečné ilustrace. No a nakonec tedy i ten hraný film.
Celá vrstva, u které se čte knížka je také dabovaná. I když mamča je rozostřená, je vidět, jak jí rty nesedí k textu. Zdá se, že film se točil tak rychle, že nebyl čas ztrácet čas. Co podtrhuje i breptání některých herců, hlavně prince. Někdy jeho slova jdou do ztracena, jindy je polkne. Jedeme na první špatnou.
Zážitek pak podtrhují ochotnické výkony, kdy nejhorší je hraběnka. S tak velkou rolí obsazena nešikovnou herečkou. A co naše milá spanilá princezna? Inu, je spanilá. Umí se tvářit jak modelka a když nemusí vyjadřovat žádné emoce, moc ji to sluší. Když ale nastanou ojedinělé okamžiky, kdy má něco zahrát, je to spíš slabší, než lepší (ale na české poměry asi průměr).
A co příběh? Může si průměrný ne dětský divák užít příběh, dospělou linku, nebo vtipy? To jistě může. Když si pustí Shreka. I když příběh začíná v temných časech francouzské revoluce, kdy hlavy šlechty padaly jak shnilá jabka. Pak strastiplný útěk do Zemí českých, kde má naše princezna kořeny.
Vycizelovaný scénář je vidět v tom, jak na sebe události navazují. Květák upečeme, ne uvaříme, protože to je francouzský způsob. To, že výsledek nevidíme, není podstatné. Princezně je špatně z hladu? No jistě, protože jsme ji ve scéně předtím viděli v kuchyni s jídlem. A samotný hrášek, který určí její ušlechtilost? Ano, funguje, i když paralelně s tím princ najde důkaz, že je princeznou a tedy celé mučení princezny ztrácí jakýkoli smysl. Tedy, pokud vám nedělá dobře ubližovat hezkým holkám, to je pak jiná.
Nemůžu opomenout hudbu. Francouzský hudebník kombinuje nejznámější kousky klasické hudby, které jsou v nemalé míře také opatřeny texty a tak nám herci zpívají. Ale nebojte se, dostaneme také hudebně taneční číslo. Protože je běžné, že lidé spontánně synchronizovaně tančí a zpívají. V muzikálech. Naštěstí v titulcích dostaneme pořádnou pecku v podobě písně z pohledu hrášku, takže vše se dokoná k naprosté dokonalosti.
Svatba, děti a nekonečné štěstí pak ukončí tuto velice zvláštní pohádku. Jaká tedy je? Hodně rozporuplná. Taková směsice všehochuti se jen tak nevidí. Slepenec který bude dráždit každého ostříleného diváka, který nebude rozumět tomu, na co se dívá. Ale dětem se bude líbit, protože jsou to děti.
PS: Jestli vás film v kině zklame a bude vám líto peněz lístku, můžete se vybouřit na rohlíku, který poskytoval catering. Prý je to teď v módě. Co mě ale velice potěšilo, tak to byl sponzor Bonduel. Protože takovéto provázání, kdy firma prodávající konzervovaný hrášek se namotá a poskytne peníze na hráškovou princeznu dělá svět kouzelným místem. Skutečně kouzelným.
Film má několik zvláštních rozhodnutí, které jsou částečně inovativní, částečně film kazí. Asi nejzásadnější je rozhodnutí CGI nahradit paní, která kreslí jinak animované scény do písku. Tato písečnce je velice šikovná a dovedu si představit vystoupení, kde by kreslila příběh, který by byl k tomu čtený. Má totiž jednu nevýhodu. To kreslení, nebo spíš sypání, je hodně pomalé. A z nějakého důvodu se značná část těchto doprovodných scén odehrává bez komentáře, jen se zvukem. A je to matoucí, zvláštní a i když dokážu ocenit inovace, tak to do filmu nesedělo a bylo toho moc.
Další podivnost je obsazení Havla. Toho prezidenta. Na jednom z obrazů na zámku, kde je se svou druhou chotí, která ve filmu hraje malou roli. Kamera jej snímá z boku, takže je to takové jemně ukryté, jen pro pozorné. Ale velice, velice zvláštní.
A v podivnostech nekončíme. Film je dabovaný. Tedy, některé části jsou dabované a není mi úplně jasné, proč se rty neshodují s tím, co herci říkají. A tak často. Nemluvě o tom, že film má 3 vrstvy. Máme vypravěčku, Vondráčkovou, která zároveň hraje služebnici/pomocnici/kuchtičku/trdlo, která pohádku čte svému synovy. Pak máme písečné ilustrace. No a nakonec tedy i ten hraný film.
Celá vrstva, u které se čte knížka je také dabovaná. I když mamča je rozostřená, je vidět, jak jí rty nesedí k textu. Zdá se, že film se točil tak rychle, že nebyl čas ztrácet čas. Co podtrhuje i breptání některých herců, hlavně prince. Někdy jeho slova jdou do ztracena, jindy je polkne. Jedeme na první špatnou.
Zážitek pak podtrhují ochotnické výkony, kdy nejhorší je hraběnka. S tak velkou rolí obsazena nešikovnou herečkou. A co naše milá spanilá princezna? Inu, je spanilá. Umí se tvářit jak modelka a když nemusí vyjadřovat žádné emoce, moc ji to sluší. Když ale nastanou ojedinělé okamžiky, kdy má něco zahrát, je to spíš slabší, než lepší (ale na české poměry asi průměr).
A co příběh? Může si průměrný ne dětský divák užít příběh, dospělou linku, nebo vtipy? To jistě může. Když si pustí Shreka. I když příběh začíná v temných časech francouzské revoluce, kdy hlavy šlechty padaly jak shnilá jabka. Pak strastiplný útěk do Zemí českých, kde má naše princezna kořeny.
Vycizelovaný scénář je vidět v tom, jak na sebe události navazují. Květák upečeme, ne uvaříme, protože to je francouzský způsob. To, že výsledek nevidíme, není podstatné. Princezně je špatně z hladu? No jistě, protože jsme ji ve scéně předtím viděli v kuchyni s jídlem. A samotný hrášek, který určí její ušlechtilost? Ano, funguje, i když paralelně s tím princ najde důkaz, že je princeznou a tedy celé mučení princezny ztrácí jakýkoli smysl. Tedy, pokud vám nedělá dobře ubližovat hezkým holkám, to je pak jiná.
Nemůžu opomenout hudbu. Francouzský hudebník kombinuje nejznámější kousky klasické hudby, které jsou v nemalé míře také opatřeny texty a tak nám herci zpívají. Ale nebojte se, dostaneme také hudebně taneční číslo. Protože je běžné, že lidé spontánně synchronizovaně tančí a zpívají. V muzikálech. Naštěstí v titulcích dostaneme pořádnou pecku v podobě písně z pohledu hrášku, takže vše se dokoná k naprosté dokonalosti.
Svatba, děti a nekonečné štěstí pak ukončí tuto velice zvláštní pohádku. Jaká tedy je? Hodně rozporuplná. Taková směsice všehochuti se jen tak nevidí. Slepenec který bude dráždit každého ostříleného diváka, který nebude rozumět tomu, na co se dívá. Ale dětem se bude líbit, protože jsou to děti.
PS: Jestli vás film v kině zklame a bude vám líto peněz lístku, můžete se vybouřit na rohlíku, který poskytoval catering. Prý je to teď v módě. Co mě ale velice potěšilo, tak to byl sponzor Bonduel. Protože takovéto provázání, kdy firma prodávající konzervovaný hrášek se namotá a poskytne peníze na hráškovou princeznu dělá svět kouzelným místem. Skutečně kouzelným.