Byt (1968)
8
8 634
27. TopUživateljsem filmový kazatel, jehož chrámem je kino
https://www.csfd.cz/uzivatel/455959-klajnik/prehled/ Praha, Hlavní město Praha, Česká republikaHodnocení 2 904
Komentáře 1 327
Oblíbené
Oblíbená díla
+186
Oblíbení tvůrci
+56
Ovšem k tomuhle žánrovému mixu typických amerických blockbusterů se váže jistý patos, který mě v druhé půlce už trochu bolel, jenže já vůči němu nemám skoro žádnou toleranci a když to vezmu kolem a kolem, tak to není hloupý film. Během první půlky jsem si naopak říkal, že je poměrně chytrý. Tím není myšleno, že by byl nějak tematicky podmětný nebo významný - pouze chytře pracuje s různými filmovými prostředky a předsevzanými obsahy děje, díky čemuž to působí dost kompaktně.
Současně je taky velmi uvolněný (dokud se teda nedostaví patos) a meta. Postavy se o něčem baví a rázem to film začne demonstrovat. Postavy neustále odkazují na jiné filmy, kritizují nějaké trendy ve vyprávění nebo si dělají srandu z přiblblých akčních blockbusterů (postava Emily Blunt točí nějakou sci-fi akční love story, která působí jako mix Duny a Kovbojů a Vetřelců). Je přítomný nadhled a tenhle nadhled způsobuje, že tvůrci jednak uvědoměle pracují s tím, co se jim nabízí a jednak z toho mají srandu.
Když si ale odmyslím tohle všechno, což je ovšem právě to, na čem film stojí, tak to reálně nemá co vyprávět. Celá záhada ohledně hlavní hvězdy onoho filmu ve filmu je jenom plot device sloužící jen tomu, aby bylo čím svázat všechny ty vtípky, pomrknutí a akční sekvence. Těžko říct, o čem ten film vlastně vypráví, ale co se zábavnosti týká, tak funguje lépe než většina jemu podobných.
Ačkoliv se film jmenuje Civil War, tak není pojat tak, jak bychom očekávali... Garland nefantazíruje a nevytváří predikci toho, co by mohlo vést k druhé americké občanské válce a jak by celé dějiny konfliktu mohly probíhat. Ukazuje, že potencionální druhá americké občanská válka by vlastně v mnoha ohledech probíhala stejně jako každá jiná válka (jednoduché rozlišování na my/oni, masové hroby, zmatek a zmar). Autor centruje pozornost na různé výjevy války, různé střípky a velká pozornost je věnována válečnému zpravodajství a přidruženým tématům; nezaujatost/odstup novináře a správný moment/fotka.
Nutno dodat, že tyto motivy jsou tématizovány dobře a ač je považuju za zajímavé, tak bych osobně upřednostnil, aby film o druhé americké občanské válce byl tedy prvoplánovější a zaobíral se právě tou potencionální občanskou válkou - tím, jak impérium rozložil populismus, úpadek občanské společnosti, nezodpovědnost politických elit, dezinformace umožněné svobodou slova, resentiment obyvatelstva a tak dále.
Lze si to do filmu jakoby dosadit, ale není to tak, že by k tomu autor vyloženě vybízel. Naopak se takovému výkladu do jisté míry vzpírá. Garlandovo pojetí by mohlo být zasazeno prakticky do jakékoliv války, a proto jsem trochu zklamaný. Atraktivita onoho tématu není zužitkována, protože se film zaměřuje na jiné motivy. Napadá mě, že Garland možná ani nechtěl dělat film o druhé americké občanské válce, ale zasadil svůj děj a témata do ní, protože věděl, že to bude chytré marketingové rozhodnutí.
Nejzajímavější jsou nějaké okolnosti celého případu, Alex Jones, jeho fanoušci a přesah celého problému se svobodou projevu, jenž bývá zneužívána takovými tlučhuby s megafonem. Tomu se dokument ale příliš nevěnuje.
Samozřejmě chápu, že se Jonesovi dostává víc pozornosti, než by mělo, ale myslím, že by bylo dobré se na něj pořádně podívat v režii někoho jiného. To se tomuto dokument docela podařilo, ale stejně mi to přišlo dost řídké a nezáživné, ačkoliv je v té látce mnoho podmětného. Fakt mě nezajímá, jak rodiče obětí vykládají, jak jejich děti byli láskyplní. Zajímá mě, jestli je americké právo schopno učinit Jonesovi přítrž. Dokument ovšem končí tím, že Jones odškodnění obětem stále nezaplatil a jeho infoWars stále vysílá. Takže fraška. V antickém řecku by byl vyobcován jako nákaza obce. To Jones přesně je - rozkladný živel, který bude na lžích vydělávat, dokud mu to bude umožněno. Žádné projevy soucitu, žádné svědomí, žádné ohledy, žádná sebereflexe - jen lži, popírání a pochybný byznys. Nekteří lidi si nemůžou pomoci. Asi je to patalogickej případ, ale vlastně je jedno, kým je. Důležitý je, že jiný nebude a taky to, jaký má jeho jednání dopad. Svoboda projevu zní suprově supr, ale věci nebývají tak jednoduché a každá svoboda je také podmíněna mírou zodpovědnosti. Měla by tu být nějaká tolerance (jen fašisti jsou nekompromisní a nerozlišují), ale to, co dezinformátoři předvádí, je už za hranou. Názory lidí lze ovlivňovat jak represí projevu tak jeho neregulovaným proudem. Lidi nejsou roboti. Nelze se spoléhat na jejich důsledný kritický rozbor každé jedné problematiky. Většina z nich není moc bystrá, studiu se moc nevěnuje, ale zato je líná a zaujatá. A přiznat chybu bývá také o to těžší, o kolik se jedinec provinil. Když někdo roky říká ty nejhorší nesmysly, tak už z pudu sebezáchovy neudělá krok zpátky.
Americká ústava byla sepsána v době, kdy žádné sociální sítě neexistovaly. Principiální lpění na bezvýhradnosti je destruktivní. Náš svět utváří i to, co si o něm myslí ostatní. Proto je důležité, aby lidi byli v kontaktu s realitou. Pomluva, která jedince poškodí, je přeci taky žalovatelná, tak proč si státy nechávají rozesírat obyvatelstvo cíleným a intenzivním dezinfem? USA nebude v konvenční válce nikdy poraženo, ale může se rozpadnou jaksi zevnitř a některé jejich svaté principy to umožňují. Vymírají ty systémy (stejně jako lidi nebo celé živočišné druhy), které se nedokáží přizpůsobit, navzdory tomu, že si to okolnosti žádají.