Profilový obrázek

avenis

Eva Šindler

Komentáře 1 447

Od nejnovějších
  1. Svatá
    Svatá (2024)
    10
    Režišér Strach je výborný režisér a Jiřina Bohdalová je naprosto fantastická PANÍ herečka. Televizní inscenace bývaly považovány za méně hodnotné než filmy, ale tento příběh o mnohovrstevnaté pravdě a lži je mistrovské dílo, které předčí stovky velevýpravných filmů.
  6. 100 000 dolarů na slunci
    100 000 dolarů na slunci (1964)
    6
    Možná za to může špatný překlad, možná Třískův přehnaně teatrální dabing, ale tahle road movie po francouzsku mě nenadchla. Není tu nic, co by mě zaujalo. Černobílý snímek, písek, prach, náklaďáky, muslimové... jen Belmondův zadek stojí za pozornost. A dabing Lubomíra Lipského.
  7. Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře
    Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře (2018)
    8
    Po bitvě je každý generálem aneb jak vsadit na toho správného koně? Vizuelně velkolepé, po obsahové stránce trochu zkratkovité, ale jako učební pomůcka dostačující. Štěpán Kozub v další poloze svého herectví a opět zdařilé. Ten chlap dokáže zahrát úplně všechno.
  8. Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
    Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (2016)
    9
    Tuto kouzelnou pohádku jsem úplně náhodou objevila při jedné z jízd Regiojettem a zpříjemnila mi cestu z Ostravy do Prahy. Mám ráda sympatickou Evu Green a tato role jí naprosto sedla. Také ostatní herci a herečky jsou výborně vybraní. Asa Butterfield je zvláštní typ a zaujal mě už v Enderově hře. Ráda se k filmu kdykoliv vrátím.
  9. Čas pracuje pro vraha
    Čas pracuje pro vraha (1979)
    7
    Zdařilá detektivka "erbenovka" bez Exnera, ale s neméně schopným kapitánem Marhou. Pro mě má tento snímek spíš historickou hodnotu, protože zachycuje stav pražských ulic, pasáže Světozor, tehdejšího fádního oblečení, účesů... prostě obrázek té doby, když jsem začinala studovat na gymnáziu. Téma je takové tendenční. Emigrace studovaných mozků je jen tak bokem nastíněná, ale fakt je, že v té době to byl opravdu častý jev.
  10. Vyměřený čas
    Vyměřený čas (2011)
    3
    Tak především mám problém s pochopením, jak se čas může stát biologickou hodnotou. Werich říkal, že čas si vymysleli lidi, aby věděli od kdy do kdy a co za to. Čas se přece nedá přemisťovat jako elektronické peníze. Můj botanicky zaměřený mozek to prostě nedokáže zpracovat. No, tak co to tady máme? Privilegované, kteří jsou bohatí časem, spodinu, která tak tak přežívá, ale spíš umírá, strážce času nápadně připomínající STB, gestapo, FBI... Pak je tu love story štrejchnutá Stockholmským syndromem, jeden neúplatný strážce, nepřirozeně "mladí" starci... A hele! Bankovní loupež času! Tak to je mazec. Lidi se nabíjejí časem jako telefony z předplacených karet. WTF? Pak už jen honičky po střechách, sem tam výstřel. Ale co mi na tom všem dává smysl, je mezi řádky sdělené varování. To, co se zde fiktivně děje s jakýmci digitálním ČASEM, tak přesně tohle se může v budoucnu dít s digitální MĚNOU. Velký bratr bude vědět, kdo komu, za co a kdy... A na závěr tu máme Bonnie a Clyde třiatřicátého století. Pánové a dámy, jednou mi to stačilo.
  11. Berlín
    Berlín (2023)
    7
    Pro ty, co se nemohli nabažit Papírového domu ani po páté řadě, je Berlín malým zklamáním. Něco tomu chybí. Možná ta španělská jiskra, kterou byl prodchnut předchozí seriál. Loupež samotná probíhá až příliš hladce, protože postavy musí mít víc času na svoje vztahové šarády. V případě Berlína a Camille jsou zajímavé snad jen její laní oči a hezká tvářička. Další tři páry nepředvádějí nic nového, prostě vztahová nuda po americku. Zjevení dvou vyšetřovatelek z předchozích řad je sice na chvíli "jé", ale žádný jiný význam pro tento děj to nemá. Takže pokus o rozšíření Papírového domu dobrý, ale efekt nevelký. Jedno místo mě však rozesmálo. Scéna na svatbě a houslista. :)
  12. Hrana zlomu
    Hrana zlomu (2021)
    8
    Pozoruhodné drama s hororovými prvky. S minimem textů útržkovitě a na přeskáčku vypráví, jak jedno osudové tragické setkání může vyřešit dva (a více) problémů. Nemám ráda horory, ale tento film mě hodně zaujal. Skoky v čase mají svůj důvod a udržují mě po celou dobu v napětí a v pozornosti. Kozub ukazuje další rovinu svého hereckého talentu.
    • hudební doprovod
  13. Betlémské světlo
    Betlémské světlo (2022)
    6
    "Vy jednejte a já pohlídám pravopis," je jedna ze dvou (pouhých) hlášek, které mě pobavily. Možná ještě ten černý humor na začátku s obstaráním pohřbu ještě za živa... Vždycky ocením, když se někdo nebojí dělat si srandu sám ze sebe, v tomto případě z pokročilého věku. Pak už se mi ta šaráda s povídkovými postavami moc nelíbí. Místy to vypadá jako populárně naučný pořad o tom, jak začleňujeme znevýhodněné osoby do společnosti. Svěrákova labutí píseň, řekla bych. A druhý jeho typický vtípek (který byl vlastně první): "Jsme rádi, že začínáte den s raním ... Radiožurnálem." Vtipné je to ovšem ve zvukové podobě.
  14. Grand Prix
    Grand Prix (2022)
    6
    Uf. To byla jízda... Komedie, ale hodně hořká. Drama, ale nevážné. Takoví lidé určitě existují a jsou k politování nebo k nakopnutí do prdele. Proto na konci spíš povzdechnu než se usměju. Hádek se nějak vydal a už nemá moc co nabídnout jiného než vzteklého a nasraného hrubého křiklouna. Kozub je až děsivě dobrý a vytvořil zase jinou verzi svých dementů, tentokrát nechává obě oči synchronní a soustředí se na zuby. Ferro hraje "Rainmena" a dobře. Ovšem Dyková a její hyperaktivní feťačka, to je koncert. :)
  15. Pupendo
    Pupendo (2003)
    10
    Můj zamilovaný film plný hlášek, kterému dodává zajímavou atmosféru hudba Oskara Petra. Nevím, kterou pasáž mám nejraději, jestli tu o mamince a komunistech, která vznikla naprosto spontánně nebo dlouhatánský rozhovor dvou manželských párů, který byl původně natočen na jeden zátah, bez přerušování a nebo Liškovy repráky hír... Klasika, která se mi nikdy nepřejí.
  16. Dukla 61
    Dukla 61 (2018)
    8
    Můj chlap je z Havyřova a něco o havyřych vi. Sice nefáral, ale vyrůstal mezi nimi, slýchal o jejich práci a prostě ví... Kritickým okem a uchem hodnotil autenticitu a navzdory několika odhaleným chybám ("... tak se to neříká, to by řekli jinak...") konstatoval, že autenticita je dost dobrá. Já jsem se na film dívala jako brňák a je to betálný. Martha Issová předvádí dokonalou "haviřskou robu" té doby. Téma filmu je strašné, tragické a bolestné. A na konci je člověk vděčný, že není z Havířova.
  17. Lajna
    Lajna (2017)
    10
    Lajnu jsem napřed jenom slyšela z vedlejší místnosti, když si to pouštěl můj chlap a nehorázně se u toho smál. Zaujako mě, když jsem slyšela: "...„Podívej se na ni, jakou má disciplínu. Kilo tvarohu sežrala, je celá šťastná, v pohodě, jak je potřeba a ty to takhle posereš!" Když jsem pak už i viděla další úryvek, začala jsem Lajnu sjíždět od začátku a nepřestala jsem, dokud neskončila poslední minuta. Drsný, ale nádherný humor. Sice s každou další sériií klesající tendence, ale ku*evsky dobrý.
  18. Gentleman v Moskvě
    Gentleman v Moskvě (2024)
    3
    Bože, jak hluboko už západní kinematografie klesla! Obsadit do rolí ruských bolševiků, číšníků, pokojských, ... prostě Rusů porevolučních dob černochy, asiaty a Indy, to je tak otřesné, že to stírá jakýkoliv další vjem. To je stejně nesmyslné jako kdyby ve filmu o afrických otrocích hráli některé z nich modroocí blonďáci. Po dvou zhlédnutých epizodách jsem natolik zhnusená, že se mi vůbec nechce dívat dál. Ale udělám to, abych mohla mít na konci ucelené stanovisko.
  19. Za oponou
    Za oponou (2019)
    7
    Tak zatím topka mezi seriály - rozsekaným filmem z produkce Playtvak.cz, který jsem shlédla už na webovkách kino.idnes.cz. Taková střílečna do vlastních řad, ale trefná. Malé neúspěšné divadlo by už dávno nebylo, nebýt grantů. Jenže ty peníze zdaleka nekončí jen tam, kde končit mají. Nový ředitel divadla Blanchard ví, jak na to, ale ani on není zcela čistý...
    Kdyby nezdržovalo to přerušování jednotlivými začátky dílů, byl by to docela příjemný filmík.
  20. Byl jednou jeden král...
    Byl jednou jeden král... (1954)
    10
    Mám tu pohádku ráda jako... jako... Nebude to sůl, protože nejraději k jídlu mám špagety, ale tohle by působilo dehonestujícím způsobem. Král Já První je Werichovo mistrovské dílo a v duelu s Burianem jsou skvělí. "Špendlikóza zapichnutika." - "Ani pořádnou nemoc mi nepřeješ." A Milena Dvorská, to je prostě zjevení s nádhernýma očima. Tři princové, ti jsou prostě báječní... a tak dále.
  21. Single Man
    Single Man (2017)
    7
    Jak si postupně sjíždím ty miniseriálky od Playtvak.cz, co by měly být klidně jeden ucelený film, začíná mi to dávat smysl. Single man, Single lady a Taxikář jsou paralelní dílka. Prostě kdokoliv může vzít kteroukoliv postavu a rozvinout její příběh. A tyhle rozvinuté postavy se mihnou v těch ostatních linkách a divák má radost...
    Taclík dostal roli nepoužitelného chlapa. Upřimnou soustrast. Už záhy je divákovi jasné, o co jde a jen škodolibě nebo útrpně (podle povahy) čeká, kdy na to přijde i Filip... No, není to nejhorší věc, co jsem letos shlédla.
    Ale pobavil mě vtil, co Taclím vypráví ve 3. díle (3:18 min.) :D
  22. Víkend na Zuydcoote
    Víkend na Zuydcoote (1964)
    3
    Je to kravina. Tohle není žádná realita, ale jen blábol, kterým si zase francouzská kinematografie přidala cihličku s podivnému pomníku válečných filmů. Na začátku stěhuje jeden voják na káře jednu mrtvolu mladé ženy. Nesmyslně daleko a nesmyslně sám... Pak to cejbrání benzínu... přece to nenecháme Němcům... ekologie neekologie. Koho to ve válce zajímá? To ostřelování ležících vojáků na pláži, to jako fakt? To by se tak nechali kosit metodou ruské rulety? To jako jen jediný voják pozvedl zbraň a sestřelil jedno letadlo? A tak dále. Belmondo se producíruje beze zbraně a nikomu to nevadí. Francouzská blbka dělá kraviny a omdlívá, když se jí to hodí. Opravdu na tomto filmu nevidím vůbec nic přínosného.
  23. Světlu vstříc
    Světlu vstříc (2018)
    6
    Z produkce Playtvaka.cz asi zatím nejvtipnější věc. Určitě to prospělo rozvoji ústecka a okolí, ale z hlediska diváka to zas tam moc obohacující není. Myslela jsem si, že divadlo Mír udělalo svým seriálkem Krematorium originální kousek, ale už vidím, kde se nechali svým tématem inspirovat. Podle mého názoru Světlu vstříc nepřekonali. Originální kreace, jak se rozloučit se zesnulým, jsou někdy fakt dobré. (Řidič, ten tvrdej chleba má...). Při prvních tónech Spáleného "Až mě andělé zavolají k sobě..." se mi spustil plačící mechanismus, naštěstí píseň nezněla dlouho. A rozhodně nejlepší fór je posilování s rakví... :)
  24. Taxikář
    Taxikář (2017)
    5
    O něco lepší "seriál" než Single lady. Události jedné noci a skládačka lidských osudů. Dějově předchází právě děj "seriálu" Single lady jedna a dvě. Nevím, co bylo dřív, vejce nebo slepice, v tomto případě Taxikář nebo Singlovka, ale tohle je každopádně příjemnější podívaná. Nerozumím tomu rozsekání na díky, když by to mohl být docela dobře jeden film.
  25. Vesničan
    Vesničan (2018)
    1
    Opravdu nechápu, jak může vzniknout tak bezzubé, hloupé, prázdné, neuspořádané a nicneříkající dílo. Jako by někde našli peníze, které zapomněli utratit a tak rychle vymysleli něco, do čeho by se to utopilo. Tak aspoň jsme se dozvěděli, že soustrast se nepřeje... Pak už jen ztrácíme čas. U nesmyslných scének, které jako by hrála banda amatérů. Naučíme se, jak udělat černý odběr elektřiny, jak zastřelit kunu uprostřed zavařenin (ona si vleze do studny, aby ji zaneřádila svými jedovatými rozkladnými produkty), pak se opět zcela nesmyslně rekonstruuje celá kuchyň... jéžiš, to je fakt děs... a nesmysly se vrší jeden na druhý. Sex - vykáme si - chvíli nemoc, chvíli zdraví - na střídačku, neplodný chlap zplodí dítě ...
    Chtěla bych něco nebo někoho pochválit, ale není co/koho. Polášek má blbý scénář. Stejně jako ostatní. Čvančarová zachraňuje bod, protože aspoň hraje odvážně nesympaticky. Ale její uřvaná postava je hrozná. Zbylí herci se potácejí ve svých rolích a je to... trapnost.
  26. Čtyřlístek
    Čtyřlístek (2024)
    8
    Velmi dobré rozpohybování mých miláčků, které jsem objevila někdy v začátku sedmdesátých let a pak jsem obíhala trafiky, aby mi neuniklo ani jedno číslo. Proto mě nový Večerníček mile překvapil. S dabingem je to vzdycky problém, když při četbě komiksů každý slyší dialogy z bublin jen ve své hlavě...
  27. Single Lady
    Single Lady (2017)
    4
    No panejo! To je nářez. Naprosto nepřipravená jsem se ocitla ve víru chlastu, drog a nezávazného sexu, což Jana Plodková předvádí s až děsivou opravdovostí. Nevím, jestli mám v těch desetiminutových dílech pátrat po nějakém hlubším sdělení, ale vidím tam jen hořký úšklebek nad dnešním životním stylem některých lidí... Brrr
  28. Chataři ze Švihova
    Chataři ze Švihova (2024)
    5
    Tahle čtyřdílná srandička zcela ve stylu Suchošova a Geňova humoru zase není až tak úplně pitomá. Rozhodně si nedělá ambice na srovnávání s Osadou a ve svých sympatických čtyřech epizodách nabízí uvolněný humor, který se točí kolem sexu, krádeží, záchoda a zahradnické techniky. Chmela baví už jen tím, jak krásně mluví "po cigánsku" a ostatní s gustem hrají - nehrají své role - nerole. Chvílemi je to fakt vtipné, třeba když tetřev dělá "Pět peněz, pět peněz...". :) Nebo Liběnino prohlášení: "No, Mário, já myslím, že už se ti chce domů."
    Takže bych miniseriál nezatracovala už jen proto, že mezi řádky lze najít i některé satirické šťouchance.
  29. Vzpomínky
    Vzpomínky (2006)
    7
    Hrátky s cestováním v čase nemám moc ráda, protože mi málokdy dávají smysl. Detektiv se zamiluje do mrtvé dívky a při vyšetřování její vraždy se nechá šoupnout o 4,5 dne do minulosti, aby ji zachránil... A předtím honí pravděpodobného pachatele v plném provozu s jedním okem v současnosti a s druhým v minulosti... skoro mě z toho rozbolela hlava. A na konci mi to připomnělo ten vtip o Evženu Oněginovi, který bych parafrázovala jako: Napřed on ví a ona neví, pak ona ví a on neví a mezitím je balet...
  30. Zítra vstanu a opařím se čajem
    Zítra vstanu a opařím se čajem (1977)
    8
    Koho by nelákalo vrátit se v čase a potkat sám sebe v mladší verzi? A když je u toho ještě možnost zvrátit kolo dějin jiným směrem... Dobrá komedie s oblíbenými herci. Kdomě všech hlavních protagonistů mě baví dvojice Šimánek - Rosůlková:
    "Patri, zažili jsme únos!! To je fantastické!"
    Patrick odevzdaně: "Jak myslíš, Širlej"
  31. Pán prstenů: Dvě věže
    Pán prstenů: Dvě věže (2002)
    10
    S prvním dílem jsem Středozemi propadla a nedočkavě jsem čekala na druhý díl, jehož shlédnutí bylo velkým svátkem. Společenstvo se rozdělilo a tak sledujeme několik paralelních dějů, z nichž každý je dechberoucí. Knihu jsem nečetla, takže vše je pro mě nové a překvapivé...
  32. Bohemian Rhapsody
    Bohemian Rhapsody (2018)
    10
    Naprosto úchvatný film, kde vůbec není podstatné, do jaké míry se autoři drželi reality, o které nepochybuji, protože dva dosud žijící členové, May a Taylor se natáčení účastnili jako poradci. Rami Malek předvedl osobnost Freddieho s takovou silou a precizností, až se tajil dech. Všechno, úplně všechno na tomto filmu se mi líbí.
  33. Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu
    Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (1964)
    7
    Rozhodně velmi kvalitně natočený film, ale s hrozivým tématem, které se snad ani nedá pojmout komediálně. Nějak mi nejde usmívat se při sledování snahy prezidenta USA o záchranu vzniklé situace. Studenou "válku" jsme kupodivu přežili a dnes se po hlavě hrneme do další, ještě studenější, jen v opačném gardu... Proto mi umrzá úsměv na rtech. Trojrole Petera Sellerse je zajímavá, ale nijak výjimečná.
  34. Kletba růžového pantera
    Kletba růžového pantera (1983)
    6
    Zoufalý pokus, jak vyždímat z bývalé slávy co se dá... O čem to je? Clouseau se ztratil a musí se najít. Vybere se ten nejlepší... který je, světe, div se, úplně stejně neschopný, jako Clouseau...
    Všichni herci jsou mnohem lepší než Ted Wass. Ten člověk nemá nic. Ani charisma, ani humor. A Roger Moore, ačkoliv se snaží chytat Sellersovy pohyby, je zoufale trapný. Tohle je zcela zbytečná snaha zachránit Růžového pantera. Možná jen někteří účastníci předchozích filmů si zavzpomínali...
  35. Román pro muže
    Román pro muže (2010)
    6
    Čekala jsem něco jiného, bohužel. Donutil v úplně jiné roli než v Románu pro ženy a celá tahle hotelová záležitost nesnese srovnání s předchozím Románem. Je to úplně o něčem jiném. Bez poetiky, zato s drsným a hořkým humorem, který humorný fakt není. Donutil je tvrdý jako skála, silně nesympatický a jeho sourozenci kolem něj opatrně našlapují. Pauhofová si nastavila šablonu krásné ženy, která to ví a využívá toho. Na rozdíl od předchozího filmu nebudu tento vyhledávat.
  36. Román pro ženy
    Román pro ženy (2005)
    10
    " Pažoute,Ty mi šoustáš dceru!"
    Od prvního shlédnutí jsem Román pro ženy přijala mezi své oblíbené filmy. Nádherná Lauřina "poetika" a Pažoutova přímočarost, matčina nadšenost a Ingridina nymfománie... to všechno pospojováno do příjemného sledu událostí, což z filmu dělá opravdu dobrou věc. Skvělou volbou byl výběr hudby, tedy písně Ou Tu Veux Quand Tu Veux s Ivou Frühlingovou a všechny ostatní. Už jen ten plakát, který napodobuje jednu z fotografií Jana Saudka...
    O několik let později jsem navštívila Grand hotel ve Starém Smokovci a marně hledala tu zvonici. Ale fotku z krásného dřevěného balkonu mám. :)
  37. Nevinnost
    Nevinnost (2011)
    9
    Opravdu velmi propracované psychologické drama, kdy nikdo není úplně nevinný a nikdo není úplně oběť. Hlavní protagonisté vůbec nic neodflákli a dcera jitky Asterové Anna na sebe upozornila tím nejlepším způsobem. Závěr mě překvapil a rozuzlení s potrestáním spravedlivě-nespravedlivém zanechalo celkem silný dojem.
  38. Stopa Růžového pantera
    Stopa Růžového pantera (1982)
    7
    Docela povedená pocta geniálně neschopnému Clouseauovi. Joanna Lumleyová jako novinářka Marie Jouveatová se mi líbí. Má jiskru, má vtip a důstojně nás provází vzpomínkami. Prostě výběr toho nejlepšího, co jsme už viděli a ještě něco navíc. A na závěr příslib, že by se Clouseau mohl vrátit... což, jak už víme, nedopadlo zrovna nejlépe.
  39. Pomsta Růžového pantera
    Pomsta Růžového pantera (1978)
    7
    Po páté vyvařený pytlík čaje a už jen spíš úsměvné než přímo vtipné konání inspektora Clouseaua s milostnou odbočkou. Herečtí kolegové a kolegyně nehrají druhé housle a snaží se vyrovnávat, co se dá a myslím, že úspěšně. Celkově však nemám k této Hongkongské epizodě vztah. Zábavný je začátek, kdy Clouseau uniká atentátům s "plobmou" nebo díky záměně s transvestitou Russoem.
  40. Růžový panter znovu zasahuje
    Růžový panter znovu zasahuje (1976)
    8
    Čtvrté pokračování už v mých očích trochu ztrácí dech a i když sranda to je, tak už ne tak velká, jako dřív. A opět je mnohem lepší první dabing z roku 1986. Těch scén, u kterých bych se válela smíchy, tu moc není. Ale pořád je to moc povedená svérázná komedie.
    "Má snad někdo pocit, že je tu schovaný?"