Malá mořská víla

Společnost Disney má v zádech letitou historii filmových i seriálových projektů, do nichž více či méně nápadně začleňuje queer postavy nevyznačující se heterosexuální orientací (též LGBTQ+). Zatímco dříve to značilo spíš charakterní stigma a takové vedlejší postavy bývaly automaticky záporné, v posledních letech se obecně k menšinové reprezentaci přistupuje empatičtěji. Snímek Divnosvět (Strange World) před dvěma lety disponoval prvním otevřeně gay protagonistou Disneyho animáků a podle herce Harveyho Guilléna (seriál Co děláme v temnotách) nebude trvat dlouho, než se queer zastoupení dočká i jedna z nejzákladnějších pohádkových figur, totiž Disneyho princezna.

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Na sociálních sítích můžeme v posledních letech sledovat velké množství videí i komentářů, v nichž filmoví a seriáloví fanoušci lomí rukama nad temnotou vyskytující se na jejich televizních obrazovkách. Nejde však ani tak o znepokojující zobrazení odvrácených stran lidské duše, nýbrž doslova o nezřetelné obrazy, v nichž kvůli zdrcující dominanci černé barvy nelze rozpoznat, co se na nich vlastně nachází.

Už delší dobu se v kinematografii řeší, co bude s Disneym. Největšímu zábavnímu konglomerátu nehrozí zánik, ale současná zastřešující filmová stáj Star Wars, Marvelu, Avatara, Pixaru či pokladnice plné klasických animáků strádá obchodně i společensky. Akcie klesají, streamovací služba Disney+ se dere do profitu hodně ztuha a loňské předražené filmy udělaly pro tamní účetnictví medvědí službu. Stále nápadnější je navíc ideologická bitva „woke“ společnosti s konzervativním publikem, které hořce snáší ultraliberální orientaci na menšinové komunity, ať už sexuální, genderové nebo etnické, jež prostupuje většinou Disneyho děl. Někteří jeho tvůrci už mají odmítavého postoje dost a proti fanouškům se vymezují.

Disney je největší zábavní společnost světa se staletou tradicí a tak rozsáhlou knihovnou filmových děl a práv, že vedle finančních Goliášů mezi nimi přirozeně najdeme i velké průšvihy. Studiu pod vedením Boba Igera se z kasovního hlediska nepovedl především minulý rok, kdy série drahých produkcí včetně několika marvelovek a nového Indiana Jonese v kinech neuspěla a nejvýdělečnějším studiem se mohl stát konkurenční Universal. Ohlédneme-li se do nedávné historie, Disneyho filmová tvorba je tržebními fiasky naplněná podobně jako miliardovými hity. Představujeme deset nejbolestivějších propadáků, které v kinech tratily stovky milionů dolarů.

Lidé ze uplynulý rok v amerických kinech nechali lehce přes devět miliard dolarů, což je jasně nejlepší výsledek od roku 2019. Tehdy se tržby vyšplhaly na 11,4 miliardy, načež pozitivní prognózy spláchl koronavirus. Rok 2023 je příslibem lepších zítřků především díky trojici filmových hitů – Barbie od Warner Bros. si celosvětově přišla na 1,4 miliardy (636 v USA) a produkce Universal Pictures Super Mario Bros. ve filmu a Oppenheimer vydělaly 1,3 miliardy, respektive 950 milionů (v USA 575 milionů a 326 milionů). Právě Universal se stal nejúspěšnějším studiem roku, když s tržbami 4,907 miliardy poprvé od roku 2015 porazil bezkonkurenční společnost Disney.

Na konci roku je vždy čas, kdy se bilancuje, jaký byl. I my se na něj podíváme, ovšem čistě jen z pohledu filmů. Jak si vedly v kinech, které patří mezi vaše nejoblíbenější a na které jste nejčastěji vyráželi do kina?

Pokud můžeme s jistotu něco říct o letošním roce, pak že nepřál velkým produkcím. U Disneyho si doslova musí trhat vlasy a nejen jejich sázka na „velké jistoty“ se míjela účinkem. V následujícím speciálu se podíváme na deset kousků, na kterých studia ve velkém tratila. Je třeba dodat, že ne všechny filmy si to zasloužily. Bavíme se čistě o desítce filmů, které nedokázaly pokrýt své náklady a studia po jejich pouti v kinech smutně sčítají, o kolik desítek či stovek milionů díky nim přišla.

Účetní velkých hollywoodských studií musí mít lejstra zmáčená vlastními slzami. Jejich šéfové stále častěji odklepávají megalomanské produkce s výrobní cenou přesahující 200 milionů dolarů, jen letos jich v kinech skončí čtrnáct. Z dosud uvedených třinácti však kasovní profit zaznamenal jediný snímek, a to třetí Strážci Galaxie s celosvětovými tržbami 845 milionů dolarů. Ostatní velké premiéry v čele s Disneyho remaky, sequely a komiksovými sériemi dostávají na frak a své obří náklady možná pokryjí až v letitém horizontu.

Disneymu se nedaří. Myšákovo impérium letos slaví stoleté výročí, které však má trochu nahořklou pachuť. I když se v poslední dekádě jednalo o největšího hollywoodského hráče, v poslední době se mluví o jednom neúspěchu za druhým – alespoň pokud vynecháme zábavní parky a další neaudiovizuální aktivity. Počet předplatitelů Disney+ stagnuje, nové seriály ze světa Hvězdných válek či od Marvelu budí rozporuplné reakce a filmová novinka Marvels si připsala nejhorší tržby v dějinách MCU.

Cože, už je to deset let? Ledové království, na němž už vyrostla celá jedna generace dívek, se nám rozhodlo velmi netaktně připomenout, jak ten čas letí. Snímku mnozí od počátku vytýkali, že nemít připsanou nechutně chytlavou melodii, jednalo by se o zaměnitelnou disneyovku, kterou vážně nezachrání jeden nemotorný dějový zvrat. Jenže jak je pak možné, že snímek zůstal s tolika dětmi i jejich rodiči?