V mysli vraha

Skoro každý úspěšný titul, jehož autorská práva jsou vydaná napospas obchodní mašinerii hollywoodských studií, se dříve či později dočká svého pokračování. Někdy se ale neústupný proces zadrhne a veřejně či zákulisně probírané koncepty rozvíjející světy a zápletky originálních filmů se na stříbrná plátna ne a ne dostat. Najít správný recept, z něhož by v porovnání s předchůdci nevznikla jen nevzhledná šlichta, bývá občas složité. Jindy nemají zájem tvůrci nebo herecké hvězdy a někdy je princip seqeuelu tak bláznivý, že si to ani Hollywood prostě nemůže dovolit. Nadcházející filmová pokračování nějaký čas měla vzniknout, ale pravděpodobně se jich nedočkáme. I když někdy může být čekačka natažená i na čtyři dekády a nové generace už vlastně ani neví, na co se navazuje.

Milujeme je proto, že je nenávidíme. Nehrají vždy záporáky, ale když už naskočí na kolej zloduchů, obvykle nám tím udělají ohromnou radost. A hrdinové jsou jim také vděční, protože ne náhodou se říká, že příběh je jen tak dobrý, jak dobrý je jeho padouch.

Detektivní thriller Sedm režiséra Davida Finchera vzbudil v době premiéry ohromný ohlas a i když šlo o uzavřený příběh, v němž jedna postava dostala kulku do hlavy, druhá (pravděpodobně) zešílela a hlava té třetí putovala do krabice, v New Line Cinema pořád měli pocit, že by tu byl prostor pro pokračování. A tak začala vznikat Osmička.