Jedna noc

Ve vztahově-sociálním dramatu Jedna noc, které podle vlastního scénáře natočil David Laňka a v němž ústřední manželskou dvojici hrají Vanda Chaloupková s Adamem Ernestem, se vlastně osudovost dělí mezi dvě vypjaté noci.

Jedna noc má kvalitní herecké výkony a nejlépe funguje u nuzného kuchyňského dřezu, kde ztroskotaný muž lamentuje nad svým neštěstím vedle ženy utěšující dítě a chystající živý erotický stream. Spojení českého chcípáctví a prozápadnějšího společenského tématu bohužel kolísá a navzdory účelné bezvýchodnosti mnoho věcí zobecňuje a nerozvádí. Jakkoli provokativní argumentaci tak pod kypřícím nánosem manipulace nedostaneme.

Celkově musím říct, že na mě film docela zapůsobil. Má opravdu silnou atmosféru, vyvolává v divákovi hodně emocí a přináší do hlavy myšlenky, jak hluboko až může člověk klesnout. Zajímavý je určitě i onen motiv spojený se sexem po internetu, který působí hodně odvážně.

Drama o nezvládnutém životě bývalého hudebníka Adama a jeho ženy Elišky vám předvede, jak hluboké je dno společnosti, pokud jste idiot a vršíte jednu chybu na druhou. David Laňka se po povedeném snímku Spolu vrací k tématu problémů v mezilidských vztazích a dokazuje, že jako scénárista má skutečně co nabídnout. Bohužel s režií to je o něco horší a mikrodrama o životě dvou mladých lidí vymknutém z kloubů tak zbytečně ztrácí na intenzitě prázdnými scénami a nedotaženou dramaturgií. Jako odstrašující příklad, kam může vést lidská hloupost a ubohost, však Jedna noc funguje na jedničku.

Příběh chlapíka, který nepřetržitě činí nejhorší možná rozhodnutí, čímž ničí život sobě a své rodině, což všichni kolem mlčky trpí. Kdyby to bylo úžasně zrežírované, zahrané, nebo audiovizuálně zajímavé, mohlo by z toho být něco tak působivého jako "Rekviem za sen". Ale nic z toho se nestalo.

Do českých kin vstupuje sociální drama s ambicemi o sociologický přesah a adrenalinem napumpované vyprávění. Sonda do života lidí na hraně možností a sil je však příliš uzavřená do sebe, topí se v hysterické rétorice a otravuje svou zacykleností.

Z herců stojí za vyzdvihnutí zejména Vanda Chaloupková, jejíž výkon působí velmi věrohodně. Postavy filmu jsou nicméně napsané tak, že vzbuzují minimální zájem a odrazují od toho, aby se divákovi chtělo do nich jakkoli emočně investovat, a i jejich příběh upoutá nanejvýš jako nepříliš přesvědčivé vyprávění o pozvolném procesu něčí nezamýšlené sebedestrukce.

Film nemá rytmus, jímž by diváka upoutal, některé scény se opakují, přičemž ty se řvoucím dítětem jsou doslova ubíjející. Víc než o lásce a o ztrátě intimity mezi lidmi, což by mohl být velmi zajímavý film, je tak Jedna noc o člověku, kterého jste nepotřebovali poznat.