Dwayne Johnson
Herec
Johnson se dlouhodobě pokouší kopírovat kariéru svých dvou velkých vzorů. Tím prvním je Arnold Schwarzenegger, druhým o kus víc překvapivě George Clooney. Na těchto pánech mu imponuje jejich schopnost vybudovat si na základě svého filmového působení byznysové impérium. Zakoupili řadu podniků, jejichž se stali tvářemi, a ještě přibrali reklamní bokovky. Vytvořili komplexní ekosystém s jejich jménem jako značkou a nyní jim stačí jejich perpetuum mobile jen mírně popostrkovat, aby fungovalo.
Co však Johnson postrádá, je jejich drajv. Schwarzenegger chtěl být vždy nejlepší, bylo jedno v čem. Ne pro finanční odměnu, nýbrž pro možnost stanout na stupni vítězů. Proto vyhledával největší odborníky každého oboru, v němž se ocitl, a produkoval s nimi pamětihodná díla. Když dělal obchod, musel být extra výdělečný. Když točil film, musel být extra dobrý a úspěšný. Clooney je přímočařejší, uvědoměle maximalizuje svůj zisk. Vydělané prostředky pak uplatňuje při své filmařské filantropii. Může koprodukovat projekty, na něž by standardní studia v potřebné míře nepřispěla.
U obou se můžeme podívat na jejich portfolio a říct, že dosáhli něčeho hmatatelného. Chápeme, co bylo v jejich kariéře prostředkem a co cílem. Známe jejich deklarované hodnoty. Ovšem při pohledu na Johnsonovu filmografii se nezdá, že by o něm platilo totéž. Vydělává na rutinních filmech, jimiž financuje své rutinní podnikání, a jediným důsledkem je rostoucí cifra na jeho účtu. Spekuluje se o jeho chystaném vstupu do politiky, jenž by mohl vysvětlovat konformnost jeho tvorby. Zdá se každopádně, že jsou pryč jeho začátky, kdy se nebál vstoupit do jednoho z nejvyšinutějších filmových projektů své doby s názvem Southland Tales. Nic podobného jsme u něj dlouho neviděli.
Fiasko v podobě Black Adama ho nyní nutí učinit aktivní krok a znovunastolit jeho veřejný obraz. Aby se zbavil škraloupu, udělal to nejlogičtější, co mohl – vtrhl do kanceláře ředitele A24, flákl rukou do stolu a trval na tom, že musí okamžitě dostat film. To je sice naše umělecká licence (i když podle zvěstí o jeho manýrách ne zcela vyloučená), výsledek je však stejný. Variety informuje o tom, že Johnson bude hrát ve filmu nejprestižnějšího současného filmového studia, jež se soustředí na autorské, vyhraněné a nekonformní filmy a seriály. Je to skvělý obchod. Johnson získá ztracenou prestiž, studio možnost dosáhnout na širší publikum.
Režírovat bude Benny Safdie, jenž pokračuje v emancipaci od svého bratra Joshe, s nímž doposud tvořil tvůrčí duo. Na kontě mají především vlivné hyperaktivní komediální drama Uncut Gems s Adamem Sandlerem. Film s poetickým názvem The Smashing Machine vypráví skutečný příběh profesionálního zápasníka Marka Kerra, jenž se v roce 2000 v potýkal se svou kariérou, závislostmi a s problémy v rodině. Studio A24 slibuje Johnsonovu nejvíc seriózní a náročnou roli. Safdieho jméno je také příslibem, že by nemělo jít o tuctovou podívanou.
Jedná se o projekt, který jako by někdo u rýsovacího prkna vymýšlel specificky s cílem nastartovat comeback The Rocka jako velkého jména v Hollywoodu, jež zaslouží respekt. Vzpomeňme na to, co udělal Aronofského Wrestler pro Mickeyho Rourkea. The Rock by podobný kariérní boost jistě zužitkoval o kus lépe.
zdroje: magazín Variety, videoesej When Movie Stars Become Brands od Patricka Willemse
Podívejte se na seznam nejočekávanějších filmů příštího roku podle databáze Kinoboxu.
