Nedávno se na Netflixu objevil pozapomenutý thriller Probuzení z roku 2007 a na chvíli se vydrápal až do desítky nejsledovanějších titulů. Zdánlivě nenápadný snímek se totiž může pyšnit několika kvalitami, jež mnoha současným titulům bolestně chybí.
Každý se občas rád utápí v pocitu, že bez něj to prostě nejde. Ovšem opak je pravdou, úplně každý je nahraditelný a platí to i pro herce a herečky. Jistě, přeobsazením role (zvláště nějaké oblíbené) filmaři a tvůrci televizních seriálů riskují zlobu, nevoli i ztrátu svých diváků, ale někdy to prostě jinak nejde.
Před pár dny jsme si připomněli klíčový propadák v kariéře Eddieho Murphyho a je jenom fér obratem přidat recenzi na jeho poslední film (do světa se podíval loni v říjnu), který to na Rottentomatoes dokonce dotáhla na nejlépe hodnocený film jeho kariéry.
Marvel si umí s postavami pohrát. Umí je krásně použít a zrecyklovat v různých snímcích, čímž zajišťuje jejich pospolitost v rámci marvelovského univerza. Tím je skutečně výjimečný a stejně výjimečné je i ono vzájemné propojení snímků, které si sice lze pustit odděleně, ale v širším měřítku to má úplně jiný říz.
Na pořádný comeback Arnolda Schwarzeneggera (ve smyslu komerčního úspěchu) se zatím stále čeká a novinka Sabotage by rozhodně mohla prokletí zlomit. A to navzdory skutečnosti, že scénář filmu napsal Skip Woods, který je od premiéry páté Smrtonosné pasti na hit-listu většiny fanoušků akčního žánru.
Skvěle obsazené akční drama podle traileru slibovalo střílečku bez hlubší myšlenky s menší "vedle-dějovou" romantickou zápletkou (jež u takovýchto filmů často bývá), která na vás neudělá nějaký extra dojem a na kterou po pár dnech zapomenete.