Robert Bresson

Pětatřicetiletá americká herečka Emma Stone patří nepochybně k nejrespektovanějším a nejpopulárnějším osobnostem své generace v Hollywoodu. Má dar vybírat si role, jež kombinují divácký, kritický a akademický zájem, jak dokazuje její oscarový výkon v La La Landu. Její aktuální snímek Chudáčci půjde do českých kin koncem ledna a v USA patří mezi oscarové favority. V rámci jeho propagace se spolu s kolegy rozhovořila o svých nejoblíbenějších filmech, přičemž jejich volby vyvolaly pořádnou melu.

Depresi je potřeba zapít. Alespoň podle postav slavného finského režiséra a scenáristy Akiho Kaurismäkiho, jehož posmutnělé, přitom však povznášející snímky baví diváky a divačky už dlouhá desetiletí. A novinka Karaoke blues, která právě vstupuje do českých kin, rozhodně není výjimkou.

U většiny filmů se přísně dbá na to, aby se náhodou mezi potenciální publikum nedostal spoiler vyzrazující klíčové zápletky či rovnou celý konec. Jsou však snímky, které svými názvy vyústění sdělují naplno. I díky tomu se tak můžeme soustředit spíše na příčiny vyzrazených událostí, které jsou mnohem důležitější.

Stejně jako se za vydatné pomoci felčarů zbavuje vrásek a šedin, Tom Cruise odmítá stárnout také před kamerami. Coby Ethan Hunt se posedmé vydává na nesplnitelnou misi. Očekávaný snímek Mission: Impossible Odplata – první část znovu natočil a napsal Christopher McQuarrie a v kinech ho můžeme vidět s týdenním předstihem oproti původnímu plánu. Proti Huntovi a jeho věrnému týmu tentokrát stojí všehoschopná umělá inteligence, jejíž zdrojový kód na potopené ruské ponorce je klíčem k ovládnutí světa.

Online nabídka audiovizuálního obsahu se neustále rozšiřuje a je čím dál těžší se v ní neztratit. Každý týden proto vypíchneme několik titulů hodných vaší pozornosti, které právě dorazily na některou ze streamovacích platforem dostupných v Česku. Zohledníme přitom mezinárodní giganty i lokální hráče, akční filmy i festivalovou produkci.

Centrum Prahy láká na světové filmové premiéry, snímky nominované na Oscara a výjimečné debuty středoevropské kinematografie. V pořadí devátý 3KinoFest, zaměřující se na visegrádskou kinematografii, bude zahájen ve středu 9. listopadu. Kromě filmových projekcí dojde na slavnostní odhalení nově objeveného obrazu Tamary Łempicke, doprovodný program se uskuteční v secesní pasáži ve Vodičkově ulici.

Padesátý šestý ročník filmového festivalu v Karlových Varech startuje již tento pátek a nabídka nových i klasických titulů z celého světa bude jako tradičně pestrá. Vedle časem ověřených klasik a tuzemských i zahraničních festivalovek v hlavní soutěži nebudou chybět také filmy převážně z půlnoční sekce, které do Varů zavanou svěží vítr díky svým osobitým, místy neskrývaně podivínským schématům. Na deset takových se nyní podívejme.

Osmačtyřicetiletý režisér a scenárista Václav Kadrnka patří k nejosobitějším autorům současné české kinematografie. Jeho debut Osmdesát dopisů vyprávěl o přípravách na emigraci v 80. letech. Křižáček, v němž hrál Karel Roden, byl zase jakousi středověkou meditaci o hledání ztraceného syna. Třetí autorův počin je opět osobní a tentokrát se odehrává v současnosti – zachycuje několik dnů v životě rodiny, která navštěvuje u nemocničního lůžka starého otce v kómatu. Klíčovou otázkou zůstává, zda je film vybroušením určité metody či vidění světa, nebo zda už jde o překročení limitů psychické únosnosti většiny publika.

Americký herec Ethan Hawke evidentně není příliš velkým fandou superhrdinských filmů, respektive se mu nelíbí míra velebení, které se jim dostává. Své o tom řekl v nedávném rozhovoru, ve kterém zmínil i poslední snímek o oblíbeném Wolverinovi. Ovšem rozhodně nelze říct, že by ho příliš chválil.

Středa - Filmovky třeba! Překvapení totální jistotou. Překvapení totálním experimentem. Překvapení se slzičkama. Bresson, Piča z hoven, Tavernier, selfie s Fassbenderem a na závěr trocha intelektuální trýzně při zápasu Gondry vs. Chomsky. Tohle všechno přinesla středa na Filmovce…

Robert Bresson (25. září 1901 - 18. prosince 1999), původní profesí malíř, se jako filmový režisér prosadil ve čtyřicátých letech minulého století. Jeho nekompromisní a náročná díla nikdy neměla valný komerční ohlas, ale už dobová kritika si všimla, že autorovy opusy vykazují neobyčejnou vnitřní konzistenci. Snímky, v nichž jako by všechny podstatné skutečnosti byly záměrně opomenuty, divákovi předkládají neústupně individualistickou vizi světa.

„Pokaždé mám pocit, že natáčíme stále stejný film, jen vždy o malý kousek lépe,“ řekl před časem Béla Tarr a nutno říci, že tento výrok dokonale sedí především na jeho poslední snímek Turínský kůň. Ten totiž dovádí režisérův jedinečný styl, který tvůrce rozvíjí zejména posledních pětadvacet let, do důsledků – na samou hranu askeze a maximální přesnosti.

Ani jeden český režisér se letos neprobojoval do karlovarské hrané soutěže. Jedině díky Martinu Šulíkovi má hostitelská země šanci, jeho Cigán totiž vznikl ve slovensko-české koprodukci.