Hermína Týrlová

Ačkoli většina tuzemských diváků a divaček nedá na naše pohádky dopustit a mnohdy přehlíží jejich zjevné nedostatky, na počátku cesty k pomyslným zlatým érám 50. a 70. let stály dva obskurní projekty, které mají potenciál být nejkultovnějšími a zároveň nejhoršími filmovými díly československé tvorby.

Vánoce jsou spojené nejen s pohádkami, ale též s takzvanými filmy pro pamětníky. Filmy pro pamětníky jako termín se do povědomí dostaly díky Československé televizi, která je uváděla v rámci svého víkendového pásma. Ta doba (především 30. léta) či nostalgie po ní je nicméně přítomná stále. Publikum nesleduje pouze naivní příběhy a známé herce a herečky, ale též dobové interiery, architekturu, účesy a oblékání, způsob řeči a jejího záznamu.

U zrodu a rozvoje československé kinematografie nestály jen věhlasné pražské ateliéry Barrandov, ale též ateliéry situované na východ naší země, do Zlína. Vznikly dříve než Havlův "zázrak" a u jejich zrodu stál Tomáš Baťa, který využíval filmovou techniku pro reklamní účely již ve 20. letech minulého století.

Na život a práci proslulé animátorky se v hraném dokumentárním snímku "Hermína Týrlová" zaměřil režisér Pavel Jirásek. Film natočil z pohledu vypravěčky, jejíž originální hlas je doprovázen archivními záběry a nedávno dotáčenými scénami. Pro natáčení musela vzniknout i postavička Ferdy Mravence, z té původní se totiž zachovala jen hlava. Po dokumentu o Karlu Zemanovi je tu další film věnovaný ikoně československé animované tvorby. Přinášíme rozhovor s režisérem snímku "Hermína Týrlová" Pavlem Jiráskem a scenáristou Martinem Polákem.

Již 57. ročník oblíbeného festivalu bude dnes večer zahájen premiérou dokumentárního filmu o významné režisérce animovaných filmů Hermíně Týrlové. Přehlídka, která uvede přes tři stovky snímků, bude probíhat do 3. června a kromě filmů nabídne též bohatý doprovodný program.