Závěrečný článek věnovaný plánovanému programu České televize na jaro roku 2022 je tu. Po tvorbě pro děti, hrané produkci a zábavních vzdělávacích programech přišla řada na výhled pořadů určených pro iVysílání.
Články 6
Kolega Tomáš Chvála nedávno na Kinoboxu publikoval průvodce streamovacími službami v Česku. Jeho výčet největších světových hráčů (Netflix, HBO, Amazon atd.) budu postupně doplňovat menšími poskytovateli VOD služeb, kteří nabízejí kurátorsky vychytanější obsah pro cinefilní publikum. Stojí za to je podpořit, neboť jsou na finančních příspěvcích existenčně závislí. O poznání víc než například Netflix či jiní globální hráči na poli streamovacích služeb.
Nejlepším filmem roku 2017 se v rámci udílení sobotních Cen české filmové kritiky stal koprodukční snímek režisérky Terezy Nvotové Špína (2017). Nvotová kromě toho obdržela též cenu pro objev roku. Cenu za režii převzal Václav Kadrnka za historickou poemu Křižáček (2017). Dvě ceny připadly novému snímku Bohdana Slámy Bába z ledu (2017), který v komunitě otužilců řeší mezigenerační rodinné vztahy a milostnou romanci postarší dvojice. Ceny české filmové kritiky se předávaly v pražském divadle Archa. Večerem provázela Jana Plodková a Jiří Havelka.
Žádné známější české filmy roku 2017 nezabodovaly. Slovensko-české drama Špína vévodí nominacím na Ceny české filmové kritiky s celkem 6 šancemi na vítězství. Po pěti nominacích posbíraly snímky Křižáček a Bába z ledu. Na slavnostní předávání Cen české filmové kritiky 2017 se můžou těšit tvůrci celkem 12 děl. Vítěze se dozvíme v sobotu 27. ledna.
Petr Hájek, vicekancléř prezidenta republiky pro oblast médií a kultury, přijal na Hradě a pak na několika dalších místech, mimo jiné v jediném svobodném teritoriu v této zemi, tedy na svém šumavském statku, mladou filmařku Apolenu Rychlíkovou.
Recenze - Nechuť k politice a neochota se jí ušpinit je pro české umění příznačná. Ti autoři, kteří se odhodlali angažovat, bývají na druhou stranu přehlíženi, jako by nedělali to „pravé" umění. I v rámci dokumentární tvorby se na předchozích ročnících jihlavského festivalu o politice bylo možno dozvědět převážně ze zahraničních děl. Loni jsme si mohli klást při sledování rumunských či ruských dokumentů otázky, jak je možná taková otevřenost zpovídaných politiků, podnikatelů a mafiánů - což v tamní realitě bývají prostupné škatulky.