Nezvěstní

Nový australský seriál o noční můře všech rodičů, kultu unášejícím děti, vytvořený volně na motivy psychologického thrilleru J. P. Pomarea, zařadila do své nabídky streamovací služba Disney+. Matriarchálně založené společenství s dobrým finančním zázemím v něm krade chlapce a dívky a „vychovává“ je pomocí striktní disciplíny, přísných fyzických trestů a hladovění. První tři odvysílané epizody z celkových osmi ukazují, že to sice nebude tak napínavý trhák, jak sliboval trailer, ale nudit byste se u něj nemuseli.

Kate Beckinsale několikrát během své kariéry dokázala, že jí akce není cizí (Underworld, Total Recall). Nyní se po vzoru mnohých jiných vydala do seriálových vod, aby se na vlastní pěst vydala po stopách svého zmizelého manžela.

Na níže uvedené jsem se díval já a troufnu se přiznat, že vzhledem k celkovému množství seriálové produkce jsem jich moc neviděl. Chtěl jsem původně napsat článek o tom, které seriály byly v letošním roce nejlépe hodnocenými, což je většinou výsledek nějakého brutálního průsečíku často i diametrálně odlišných názorů. A navíc psát o nejlepších seriálech obsahuje logický předpoklad, že pisatel všechny seriály viděl. Já viděl jen odštěpek toho, co jsem vidět chtěl. Tudíž jsem se rozhodl pro vlastní desítku. Desítku seriálů a minisérií, které splnily základní kritéria – nenudit, neuspat, natěšit na další díl, případně další sezónu, eventuálně porovnávat s tou předchozí.

Na konci roku je dobré ohlédnout se za tím, co člověk udělal, ale také viděl, co si vůbec vlastně z toho všeho pamatuje a z čeho zbyla jen černá díra vzpomínky. Dneska vybírám jen démanty, co zazářily a týden co týden člověk nemohl dospat v předvečer vysílání dalšího dílu.

Předskokani Oscarů se tradičně hlásí koncem roku o slovo, aby naznačili, jakým směrem se budou zlatí plešouni ubírat. I samotné Zlaté glóby ale mají prestiž, takže bude většina Hollywoodu zvědavě sledovat 11. ledna 2015 předávání cen, během něhož si coby moderátorky již potřetí zařádí Tina Fey a Amy Poehler.