Name: Dobrodružství kriminalistiky
Released: 1989
Duration: 1300 min
Rating: 80
Cast: Jan Hartl, Bronislav Poloczek, Vladimír Dlouhý, Vlasta Fabianová, Nelly Gaierová

hraje

režie

námět

kamera

hudba

Hon na rozhlasových vlnách

Do průmyslové Anglie třicátých let 20. století nás zavádí kriminální příběh o nepravém zločinu a nepravém zločinci, příběh nesoucí v sobě pocit současnosti, pocit dvacátého století s některými jeho odlidšťujícími rysy.

Napínavé pátrání s výrazným psychologickým podtextem je však zajímavé i z jiného hlediska: možná to bylo vůbec poprvé, kdy se do pátrání po člověku, který přestoupil zákon, vložil zcela nový fenomén – široká veřejnost. Něco takového je možné udělat až tehdy, když je k dispozici nástroj, technický prostředek – a tím se tehdy stalo rozvíjející se rozhlasové vysílání.

Volavka

Volavka je v kriminalistickém i detektivkářském žargonu výraz dosti známý. Dá se říci, že označuje svým způsobem nejefektivnější formu pátrání po zločincích - ovšem formu, která stojí na samém pokraji etické propasti. Od slova volavka totiž nemusí být daleko ke slovu oběť. Zároveň se často stává námětem napínavých akčních příběhů. Ten náš se odehrává v Holandsku třicátých let 20. století a vypráví o rozbití zločinné sítě obchodu se ženami, což je jistě jeden z nejobtížnějších a nejriskantnějších úkolů, který před kriminalisty stojí.

Portrét duše

V tísnivé atmosféře Polska padesátých let, v době z hlediska dějin vědecké kriminalistiky velmi nedávné, se odehrává další příběh televizního cyklu z dějin kriminalistiky.

Autor scénáře Jan Šikl se v něm pokusil vystihnout složitou a pro naši rozpornou přítomnost typickou cestu, po níž se k sobě přibližovaly dva významné obory, přímo související s člověkem a jeho chováním – tedy kriminalistika a psychologie. Společensky a časově zarámovaný příběh cyklu vypráví o tom, že i naše doba, považovaná námi samými za vrchol svobody poznání, zřejmě měla a má svá tabu, která jen pomalu, obtížně a s oběťmi odstraňuje.

Vlas

Předposlední příběh nás zavede do Francie na počátku 19. století – tedy do doby pro nás již romanticky vzdálené, v níž souvislost vědy a kriminalistiky byla jednoduchá, přímá a pozitivní. Tak trochu je to návrat ke kořenům cyklu, k jeho snaze ukázat, jak vývoj vědy ovlivňoval i vývoj kriminalistiky. Někdy to byl velký krok, který posunul praktické kriminalisty o velký kus dopředu – jindy zase malý krůček, jenž je ovšem také důležitý a nepominutelný. Také v dnešním vyprávění kriminalisté pokročí kupředu – i když jen o vlas.

Neznámý

Závěrečný díl cyklu vypráví - snad i trochu symbolicky - o hranicích, na něž může narazit i moderní vědecká kriminalistika. Vypráví o chvílích, kdy se sebevědomí člověka naší doby střetává s tajemstvím, obklopujícím náš život i náš svět. Vypráví o palčivosti oné nejistoty, která se v souvislosti s lidským jedincem vždy znovu a znovu vyskytuje.

Příběh se ve své autentické podobě odehrál v první polovině 19. století v Itálii.

Sezóna 4

Pinkertonova detektivní agentura

Nepodplatitelná soukromá národní detektivní agentura Allana Pinkertona, to je v historii kriminalistiky pojem.

Její zakladatel se narodil jako syn irského policisty, vyučil se ledařem a odjel za živobytím do Ameriky. Náhodně setkal se skupinou lidí, pátrajících po bandě gaunerů. Objevil stopy, které vedly k jejich dopadení – a to byl počátek jeho kariéry. Postupně vybudoval agenturu, jejímž obchodním znakem – v dnešní terminologii logem – se stalo široce rozevřené oko, pod kterým byl nápis „My nikdy nespíme…“

Poslední odvolání

V Kalifornii je odsouzen jistý muž za hrdelní zločin k nejvyššímu trestu. Nikdo nepochybuje o jeho vině, prostě prohrál. A prohrál i jeho obhájce, právník Mathews. Jde-li tomu prvnímu o život, pak druhý hraje o kariéru. Nešťastný advokát požádá o pomoc již tehdy známého advokáta a spisovatele Erlea Stanleyho Gardnera…

Případ z dvacátých let minulého století se stal popudem k založení nezávislé instituce, přešetřující justiční omyly: soudu posledního odvolání.

Až do předminulého století se vrací příběh o praotci služebních psů, těch nejvěrnějších pomocníků lidí v boji proti zločinu. Málokde se asi tak hluboce a důsledně uplatňuje představu o psu – příteli člověka jako právě v policejních službách. Dnes to považujeme za samozřejmost – ale i tuto samozřejmost bylo třeba prosadit, prokázat, osobně probojovat.

Vraťme se tedy do konce devatenáctého století k onomu praotci dnes nejznámějšího služebního plemene, k legendárnímu německému ovčákovi Horandovi, k jeho stárnoucímu, leč tvrdohlavému pánovi.

Duplikát

Zločin a politika – to jsou citlivá místa na těle lidské společnosti. Dostanou-li se tyto dva fenomény do nějaké souvislosti, nastávají problémy. I ti nejzkušenější kriminalisté cítí, že už nejde jen o zločin a trest, ale spíše o složitost světa, v němž žijeme. Je možné, že onen případ pětisetescudové bankovky, který se odehrál v Portugalsku dvacátých let minulého století, předznamenal řadu dalších afér, v nichž inteligence, zločin a politika míchají karty. Rozhodně byl jedním z prvních moderních projevů tohoto nebezpečného – protože chytrého – zločinu.

Tento příběh je tedy svým způsobem popisem a analýzou jedné takové chytře vymyšlené zločinné akce, v níž nejde o krev a násilí, ale o miliony. Kde bystré mozky na straně zločinu zápolí s bystrými mozky na straně práva a oběťmi se stávají ti, pro něž jsou čest a důstojnost těmi nejvyššími hodnotami.

Padělek

Příběh vypráví o králi padělatelů. Odehrál se ve Francii padesátých a šedesátých let 19. století, tedy v době, poznamenané dynamickým rozvojem vědy a techniky. A přesto byl tento případ odhalen především díky obyčejným lidským vlastnostem, jakými jsou vytrvalost a slabost.

Zatvrzelá, vytrvalá posedlost podivínského komisaře Benhamoua z francouzské kriminálky, s níž pátrá po zdánlivě nepolapitelném zločinci i důvod zločincova pádu, skrývající se v jeho lidském ustrojení, zřetelně naznačují, že odhalení zločinu není jen otázkou exaktního kriminalistického postupu, ale také – a zřejmě především – otázkou lidského konání a rozhodování, otázkou hluboké zkušenosti a znalosti lidského nitra.

Sezóna 3

Písmo

Písmo a písmoznalectví je téma v kriminalistice už klasické.

V dnešním příběhu z Francie druhé poloviny 17. století hraje písmo hlavní roli. I když je to zpočátku spíše znamení krve, které by mohlo svědčit o zločinu, vedou stopy nakonec k rukopisu muže, jehož okolnosti donutí žít dvojím životem. Jenomže dva životy s jednou tváří upoutávají pozornost, zvláště když ten jeden už vlastně skončil.

První detektivní sbor

Paní Miltonová si zapomněla peníze a jako důstojná hospodyně ctihodné londýnské domácnosti těžce nese, že ji prodavač na trhu pokládá málem za podvodnici. Nazlobená spěchá zpátky domů...

Tak začíná další příběh kriminalistického cyklu. Odehraje se v něm nejeden zločin, nicméně za náležitou pozornost stojí, že právě v tomto příběhu, jehož hlavním hrdinou je spisovatel, dramatik a právník Henry Fielding, budeme svědky založení první detektivní organizace, jejíž pouhý název je dnes už legendou – Scotland Yardu.

Modus operandi

Dva lupiči Benžo a Gus udělají v jednom americkém klenotnictví pořádnou spoušť. Pan klenotník je psychicky zničen a inspektor Thomas Byrnes ví, že bude mít kupu práce.

Milionář Milton má na krádeže v klenotnictví zcela originální teorii, kterou inspektorovi sdělí: „Všechna ta vloupání hladových chudáků z Bowery do klenotnických dílen jsou systematicky organizována a slouží jedné osobě.“ Má pan Milton pravdu? To už se dovíme v dalším příběhu nazvaném „Modus operandi“, což znamená individuální způsob práce zločince.

A právě podle něj se podařilo inspektoru Byrnesovi odhalit zloděje a zapsat se tak do dějin kriminalistiky.

Antropologie

Vesnická žena ví, že odchází z tohoto světa a chce ještě něco sdělit synovi: „V prádelníku dole je obálka… pro tebe. Otevřeš ji, až tady nebudu. A uděláš všechno, co je tam napsáno.“ Otevřená obálka otevře i příběh o vině, trestu a synovské lásce.

Případ z Německa na počátku minulého století demonstruje účinnost dalšího vědeckého oboru antropologie v odhalování zločinu. Tentokrát jde o rozbití velmi obtížného kriminalistického problému – nepravdivého doznání.

Krevní skupina

Příběh ze sovětského Ruska dvacátých let minulého století o známé korupční aféře s vraždou ukazuje první praktické využití nauky o krevních skupinách v kriminalistice. Tajemství krve je jedno z nejpodivuhodnějších. Postačí kapička této červené tekutiny na místě činu, aby byla přesně identifikována osoba pachatele či oběti. Krev, o které bude řeč v další části seriálu, byla prolita.

Patřila pětadvacetiletému Georgiji Michajloviči Šiškinovi a údajnou sebevraždu má vyšetřovat mladý kriminalista jako svůj první případ.

Mechanoskopie

Nadstřážmistr Havlíček by neměl pít. Jinak je to muž na svém místě a zloději i zlodějíčci vědí, s kým mají tu čest. Ví to také Ferda, osoba podezřelá z vloupání, a ví i to, co pití dokáže, je-li včas a v patřičné dávce podané.

Humorně laděný příběh o známém kasaři a jeho triku demonstruje praktický počátek mechanoskopie, tedy nauky o znacích a stopách řemeslných nástrojů. Tato důležitá kriminalistická metoda se u nás rozvíjela na konci dvacátých let a přispěla k objasnění mnoha tzv. záhadných případů.

Identifikační kresba

Pan hrabě Bonancini má kouzlo osobnosti a zcela vyhraněné zájmy. Právě se zabývá italským malířstvím. Ve starožitnickém obchodě zakoupí obraz, který ho zaujal. Poté zamíří k protější starožitnické konkurenci - a vyjde s prázdnýma rukama. Hned na začátku je tu tedy originální otazník. Bude ovšem jen jeden z mnoha. Ve středu těchto záhad, na něž se hledá odpověď, stojí muž, který je zároveň dvěma muži: muž zdravý a muž nemocný, muž tajemný a muž nevědoucí, muž mnoha jmen a několika tváří, z nich jedna bude zachycena na kresbě…

Paprsek

Příběh nás zavede do světa padělatelů obrazů. Králem padělatelů byl legendární van Meegeren, o němž je známo, že prodal skvěle padělaný obraz dokonce Göringovi. Po válce z toho byl skandál, van Meegeren byl obviněn z kolaboranství a čekal ho soud. Dopadl však pro něho příznivě.

Příběh se odehrává v poválečném Holandsku a aktéry jsou již zmíněný Meegeren a „detektiv“ – paprsek ultrafialového záření, který odkrývá tajemství lidskému oku neviditelná. V kriminalistice při určování pravosti obrazů a jejich skutečného autora, při odhalování padělků dokáže doslova zázraky. Vidí pravdu – ale vyslovit ji musí člověk.

Sezóna 2

Stopa

První díl nás zavede do Paříže počátku 19. století. Město plné zločinu se rozhodl očistit bývalý galejník Eugene Francois Vidocq, který sám pocházel z prostředí pařížské galerky a podsvětí tedy dobře znal. Nabídl své služby policejnímu prefektovi nejprve tajně a posléze, když se osvědčil, stal se zakladatelem jedné z prvních moderních policejních organizací na světě, pařížské Sureté. To je ale jen začátek příběhu, který je věnován mimo jiné vyšetřování vražd venkovských obchodníků, přijíždějících do Paříže, a způsobu odhalení pachatele pomocí sádrového odlitku jeho šlépěje.

V tomto příběhu se setkáme s další skutečnou postavou, kterou je Marie Lafargeová, obžalovaná z vraždy svého manžela.

Marie byla krutě zklamána, když si vzala francouzského továrníka a majitele zámku Lafargea. Od začátku se štítila jak manžela, tak zámku plného krys. Později se zdálo, že si zvyká, ale od té chvíle manžel chřadl. V té době se na zámku objevil arzen na hubení krys a všechno nasvědčovalo tomu, že se jed ocitá v útrobách pána domu. Když Lafarge zemřel, v úmrtním listu nebyla ani zmínka na arzenové podezření.

Bertillonáž

Ve Francii přispěl k zápasu zákona se zločinem jedinečným způsobem ušlápnutý písař pařížské prefektury Alphonse Bertillon.

V roce 1887, sotva čtyři měsíce po jeho nástupu do služeb francouzské policie se ukázalo, že historie udělala dobře promyšlený tah, přivedla-li právě jeho do zaprášeného kouta honosné pařížské prefektury. Bertillon totiž došel k přesvědčení, že míry - např. výšky, délky a obvody hlavy, délky paží a prstů u nohou - mohou sice být u různých lidí stejné, nikdy však čtyři nebo pět rozměrů zároveň. Aplikoval antropologii do zastaralých a neúčinných kartoték zločinců a prosadil metodu jedenácti určujících znaků a rozměrů lidského těla.

Otisk

V tomto příběhu se dostaneme do Spojených států amerických, kde v Severní Dakotě roku 1912 rozřeší seržant Faurot, jeden z největších průkopníků daktyloskopie, pomocí této metody zdánlivě neřešitelný případ.

Střela

V tomto příběhu se ocitáme v jižní Anglii v roce 1928.

Majitelka panství Tereza Ryanová si vzala dobrodruha, který postupně prohýřil veškerý majetek. A když už nebyly peníze, žena pro něho přestala být přitažlivá. Jednoho dne byl Ryan nalezen zastřelený. Podezření padlo samozřejmě na manželku a také na komorníka a pytláka. K zjištění pachatele přispěla balistická expertíza, jíž se ujal její objevitel, puškař Robert Chuchill.

Krev

Tento příběh nás zavede do Rakousko - Uherska v roce 1902.

Poblíž Českého Krumlova zmizely tři děti. Případ vyvolal velký rozruch a pátrání se ujali dva inspektoři. Smyčka se nakonec začala stahovat kolem truhlářského tovaryše Klementa. Byl již jednou souzen pro podezření z vražd dětí. Soud však neměl dostatečné důkazy, a proto byl Klement tehdy osvobozen...

Nyní k odhalení pachatele přispěje metoda rozlišení zvířecí a lidské krve, jejímž autorem byl mladý berlínský biochemik.

Rekonstrukce

Tento příběh nás seznamuje se slavnými vraždami ve vaně, které se udály v Anglii.

Novomanželé Smithovi se ubytovali v penzionu, aby zde prožili líbánky. Zakrátko nalezne pan Smith svou ženu mrtvou ve vaně. Podle lékaře se utopila. Majitelka penzionu a její přítelkyně po čase při probírání novinek a drbů přijdou na to, že smrt této mladé ženy je nápadně podobná jiné smrti ve vaně, která se stala před několika lety. Obrátí se na Scotland Yard a rozběhne se pátrání…

Tým

V Německu třicátých let docházelo v Braunschweigu a v jeho okolí k záhadným atentátům na vlaky, později k loupežným přepadením. Podle svědků se policie domnívala, že pachatelé jsou dva. V městských lázních byl jednoho dne přistižen při krádeži místní pojišťovací úředník Opitz. Z bezvýznamné kriminální epizody se začal rodit velký případ, na kterém postupně pracovali nejrůznější odborníci přírodovědných, technických i jiných směrů.

Sezóna 1

Oblíbený detektivní seriál v režii A. Moskalyka o boji práva se zločinem, ve kterém se rodila vědecká kriminalistika. Každá epizoda je věnována jedné kriminalistické disciplíně, jenž se uplatnila u soudu a později byla uznána jako nezvratný a usvědčující důkaz.

Přehled

Série

Tvůrci

Komentáře

Videa

Fotky

Články

Zajímavosti

Československo

Západní Německo

Francie

Česká republika

Slovenská republika

Dobrodružný

Historický

Krimi

Dobrodružství kriminalistiky

Slovensko

Dobrodružstvá kriminalistiky

Německo

Täter unbekannt - Sternstunden der Kriminalistik

<p>Český seriál, který mapuje historii kriminalistické vědy a činí tak velice zábavnou formou. Zabývá se popisem zločinů, při jejichž vyšetřování došlo k objevu významných kriminalistických postupů a metod, přiičemž se neomezuje jen na 20.století a Evropu.</p>

Série 4•Epizody 26

Série 4Epizody 26