T.M.A.

47%

Zajímavosti 8

  • Už v listopadu (tedy měsíc po začátku natáčení) přišla první komplikace v podobě počasí. Začalo sněžit, teploty výrazně poklesly a Ivan Franěk to odskákal virózou. Pár dní pak musel točit jenom scény, ve kterých se příliš nemluví, neboť přišel o hlas.
  • Protéza dolní končetiny pro jednoho z hrdinů filmu byla dovezena až z Polska a umělé oko bylo speciálně vyrobeno v Hollywoodu - nikde v Evropě se totiž tento typ speciální čočky, která působí velmi realisticky, nevyrábí. Díky této speciální rekvizitě odpadly i některé náročné postprodukční triky.
  • Natáčení filmu probíhalo od konce října do začátku prosince 2008 převážně v západních Čechách. Největší část natáčení se uskutečnila v obci Valeč nedaleko Lubence. V druhé polovině listopadu si příroda uchystala na filmaře první úskok. Děj filmu je časově zasazen do sychravých podzimních dnů, ovšem ve Valči již 20. listopadu napadlo kolem 30 centimetrů sněhu. Ke slovu proto přišly ohřívače a košťata a sníh z placu musel prostě pryč.
  • Natáčení T.M.Y. bylo první filmovou prací Lenky Krobotové po narození jejího syna Šimona.
  • Původně se mluvilo o tom, že by Lucii měla ve filmu ztvárnit oscarová pianistka Markéta Irglová, ta ale nakonec nemohla z důvodu časového zaneprázdnění ve filmu hrát.
  • Film využívá také skutečných událostí, kdy byly koncem 30. a počátkem 40. let z rozkazu německých pohlavárů likvidovány nemocné německé děti, především s Downovým syndromem.
  • Literární scénář byl před lety oceněn Nadací Miloše Havla. Zájem o realizaci měl například režisér Vladimír Michálek, který chtěl snímek natáčet v roce 2001 (tehdy měl pod jeho vedením ztvárnit hlavní roli Olaf Lubaszenka). Natáčení však bylo těsně před realizací zrušeno z finančních důvodů.
  • Režisér Juraj Herz řekl, že na scénáři jej kromě příběhu zaujala především možnost vrátit se ke svému oblíbenému filmovému žánru. „Po Spalovači mrtvol jsem měl připravené čtyři další filmy tohoto žánru a ani jeden mi nedovolili točit. Protože jsem se snažil netočit politické filmy, tak jsem se vrhnul na pohádky, ale vzniklo Deváté srdce a Panna a netvor a děti s brekem utíkaly z kina, protože jsem nezapřel svůj vztah k filmům hrůzným. Léta jsem čekal na příležitost se vrátit k tomuto druhu filmů. Po dlouhé době mi producenti nabídli tento scénář, který jsme s Martinem Němcem upravili a já jsem byl šťastný, že se mohu vrátit k žánru, který je mi vlastní,“ řekl režisér Juraj Herz.