xxmartinxx
22 298 bodů •
10
Opět důmyslná a hravá, přitom tak "klasicky melodramatická" Ophulsova režie, která se nenechává svazovat a manýristicky opanovává dění, aby vytvořila v první řadě filmový zážitek (Ophuls podle všeho propagoval hitchcockovské "je to jen film, Ingrid", což je ostatně vidět). A mě naprosto strhává. Už jen ten úvodní dlouhý záběr je se všemi těmi detaily a přesnými pohyby úžasný. Plus tentokrát jsou tu i celkem bohaté postavy, které dokazují, že jde vyprávět příběh plný slabochů a ješitných lhářů, aniž by se jim musely vystavovat odpustky. Líbí se mi dvojznačný závěr, kdy se mísí ocenění hrdinčiny snahy o sebereflexi se směšností představy uplacení boha šperkem - ten konflikt vlastně symbolizuje celý film a Ophulsovu tvorbu, kde se naplnění standardů melodramatu střetává s jejich bořením.