Žaluji

Několik titulů němé éry kinematografie si v cinefilní komunitě vydobylo až nestřídmé renomé. Jde o velkolepé produkce, které posunuly svůj obor a staly se předzvěstí ideálu filmového autorství. Pověst těchto snímků často jen stoupá s tím, že jsou z nějakého důvodu nekompletní či přímo ztracené. Vždyť jaké dílo se dá lépe obdivovat, než takové, které nejde porovnat s našimi očekáváními? Patří sem Metropolis Fritze Langa, von Stroheimova Chamtivost a nyní nejaktuálněji Napoleon Abela Gance. Tento mistrovský kus, existující jako torzo, se díky intenzivní práci archivářů a restaurátorů povedlo uvést alespoň v úctyhodné pět a půl hodiny dlouhé verzi. Ta zdaleka není kompletní, své pověsti však nedělá ostudu.