Forteresse, La

Středisko pro žadatele a žadatelky o azyl ve švýcarském městečku Vallorbe neustále přijímá nadpočet lidí hledajících nový domov. Muži, ženy a děti téměř ze všech kontinentů stráví v tomto zařízení krátký, leč důležitý čas, přemosťující jejich bolavou minulost s mlhavou budoucností. Všichni musejí dodržovat stanovený řád, a zdánlivá svoboda je tak pouze dočasná, ohraničená vycházkami a časem na dva rozhovory s imigračními úředníky. Příběhy lidí ze Somálska, Súdánu, Toga, Arménie, Bosny či Iráku se přitom liší - za některými je cítit prožité trauma, jiné historky se opakují a je těžké posoudit jejich autenticitu. Je tedy vůbec možné brát na sebe břímě rozhodnutí o lidském osudu? Podle jakého klíče má být azyl udělován, když je zapotřebí brát v potaz tolik nuancí? A kde získáme jistotu, že se uprchlíci mohou živí a zdraví vrátit do země, kde se mezitím vláda zaručila za jejich bezpečí? Prostřednictvím dokumentu můžeme být na chvíli jejich součástí a vyzkoušet si úlohu posuzovatelů cizích životů. Film získal vedle dalších ocenění také cenu za nejlepší dokument na festivalu v Locarnu a cenu diváků na Festival dei Popoli ve Florencii. [Jeden svět 2009]