Foltest
1 304 bodů •
6
Beowulf: Král barbarů jistě není film, jenž by byl dějově nějak na výši. Taktéž spousta filmových efektů v něm už dneska nepůsobí nějak spektakulárně. Přesto ale oceňuji, že snímek obsahuje pár moc zajímavých a poměrně hlubokých myšlenek. Hlavním tahounem filmu je pro mě vztah mezi Beowulfem a čarodějnicí Selmou. Jiskří to mezi nimi a člověk jim to fakt přeje. Také musím ocenit úžasnou krásu islandských kulis. Filmaři možná mohli vynechat znásilnění Selmy Grendelem, což když jsem viděl, tak mi jednoduše spadla brada, protože toto jsem vážně nečekal. Moc se mi líbí také lakonický, stoický charakter Beowulfa, jenž tvoří vzor jistě hodný následování. Odrovnal mě také dialog Selmy s Beowulfem, kdy mu říká, že jejímu synovi zabil otce, a že se ničemu nepoučil. To mi opravdu přejel mráz po zádech. Já fakt především obdivuji, jak tam všichni ti seveřané berou věci tak, jak jsou, moc nad ničím netaktizují a nedumají. Také s povděkem kvituji, že představitelka Selmy je opravdu krádná. Rozhodně můžu říct, že film Beowulf: Král barbarů rozhodně doporučuji ke zhlédnutí.