Beast From 20,000 Fathoms, The

Film Christophera Nolana Oppenheimer (2023) o vývojáři jaderné bomby sklidil třináct oscarových nominací, řadí se tudíž mezi vůbec nejúspěšnější díla, jaká kdy přilákala pozornost Akademie. Skoro miliardový divácký hit spojil náročnou a důležitou látku s režisérovou schopností vyprávět atraktivně a zábavně pro široké publikum, čímž částečně zrcadlí spoustu sci-fi projektů, které vzešly ze společenského klimatu vázaného na technologický vývoj po druhé světové válce. Strach z bomby tehdy nedokumentovali pouze vážení režiséři jako Akira Kurosawa nebo Stanley Kubrick v jejich dílech Žiji ve strachu (Ikimono no kiroku) a Dr. Divnoláska (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb), nýbrž i tucty béčkových tvůrců sci-fi, jež vynález „Amerického Promethea“ Roberta Oppenheimera navždy ovlivnil.

V českých kinech od čtvrtka loví dinosaury Adam Driver ve sci-fi 65, která z upoutávek vypadá jako akčnější verze Planety opic. Prehistoričtí tvorové jsou pro filmaře vděčným námětem a jejich zpodobnění často odráželo vývoj a možnosti speciálních efektů. K dinosaurům chová mnoho lidí bázeň a zejména jejich zasazení do současnosti skýtá příběhové možnosti, jež zdaleka nekončí u Jurského parku.

Preferujete-li sledování filmů jako formu zábavy a odreagování, pak jistě najdete zalíbení v následujícím seznamu amerických monster-filmů z padesátých let, kdy vznikala nenapodobitelná béčková díla s opravdu specifickým duchem doby.

Dnes uplynulo přesně 110 let od narození japonského režiséra, jenž vedl první kroky legendárního filmového monstra na velkém plátně a který se stal pionýrem dodnes oblíbených kaiju filmů. On sám sice s nápadem na realizaci prvního snímku o radioaktivní stvůře nepřišel, ale jeho osobní zážitky ovlivnily výsledek rozhodující měrou.

Premiéra blockbusteru Godzilla vs. Kong byla k radosti diváků posunuta již na 26. březen, přičemž proběhne souběžně v kinech a na HBO Max. Při příležitosti vydání prvního traileru jsme se rozhodli zevrubně osvětlit původ obou titánů.

Manipulace se spotřebiteli je odedávna naprosto běžný rys. Moderní společnost ovšem přichází se stále rafinovanějšími metodami jak sugestivně zapůsobit na cílovou skupinu, aniž by si toho objekt byl vůbec vědom. Ukázkovým příkladem takového skrytého ovlivňování jsou podprahové signály.