Ostře sledované vlaky

82%

Zajímavosti 19

  • Film byl oceněn celou řadou prestižních filmovch cen na filmových festivalech v Mannheimu, v Los Angeles, v Adis Abebě, ve Varšavě a jako jediný český film dokonce zařazen mezi 100 nejlepších filmů světa.
  • Detail ruky, která otiskává razítko na zadeček Zdeničky není Josefa Somra, ale režiséra Menzela.
  • Natáčelo se na nádraží v Loděnicích.
  • Zajímavý je osud Vladimíra Valenty. V padesátých letech byl politickým vězněm, poté úspěšným scénáristou, aby po okupaci emigroval do Kanady. Tam se sotva uživil mytím aut. Po nějaké době v kině u jeho práce dávaly právě Ostře sledované vlaky. Někdo ho poznal a Valenta za oceánem zahájil kariéru převážně televizního herce.
  • Menzel měl problémy s obsazením neherce a scénáristy Vladimíra Valenty do role přednosty stanice. Kvůli divácké atraktivnosti mu byl doporučován ředitelem studia Karel Höger.
  • Sovětská kritika čpěla na film a tvůrce zdrcující kritiku pro znevážení protinacistického odboje. Vadilo jim, že Miloš není uvědomělým odbojářem a hrdinou se stane jen tak mimochodem, jelikož ho nezajímá nic jiného než jeho osobní problémy. A co hůře... erotické osobní problémy.
  • Slavný italský producent Carlo Ponti si pro západní trh na tvůrcích vymohl erotičtější verzi scény ztráty Milošova panictví. Scéna sice natočena byla, ale nakonec se takto upravená verze filmu nikdy veřejně nepromítala.
  • Ostře sledované vlaky získaly v roce 1968 Oscara za nejlepší zahraniční snímek a byly ve stejné kategorii nominovány i na Zlatý Glóbus. O rok později (tedy tři roky od natočení) ještě získaly nominace na filmové ceny Britské filmové a televizní akademie BAFTA v kategoriích Nejlepší film a Nejlepší hudba.
  • Naďa Urbánková dostala za natáčení honorář ve výši 450 korun.
  • Jen jedna scéna ve filmu se musela točit dvakrát. Byla to ta, kdy Václav Neckář (ve filmu jako Miloš Hrma) jde za paní přednostovou do sklepa.
  • Filmy byl natočen velice rychle. Začalo se natáčet koncem února roku 1966 a koncem dubna téhož roku byl film hotový.
  • Přes popularitu, kterou role výpravčího Hubičky Somrovi přinesla, mu paradoxně zchladila vztahy s otcem, který s ním na čas přestal mluvit. Celý život totiž pracoval u dráhy a tak postavu svůdníka Hubičky bral jako urážku počestnosti železničářů. Obzvláště se mu nezamlouvala závěrečná razítkovací scéna.
  • Role výpravčího Hubičky se měl zhostit Rudolf Hrušínský st. Byl však pod smlouvou u jiného projektu a tak byl obsazen Josef Somr.
  • Menzel byl až čtvrtým osloveným k adaptaci Hrabalovi povídky. Před ním byla látka nabídnuta třem zkušeným režisérům, kteří odmítli. Ve filmařských kuloárech se dodnes vedou spory o to, o které pány režiséry šlo.
  • Menzel Hrabala přemluvil k tomu, aby scénář přepsal do chronologické podoby a ne časově na přeskáčku jako v předloze.
  • Ve slavné úvodní scéně je postava Miloše obřadně oblékána do nové uniformy. Čepice je mu maminkou nasazována naprosto shodně jako koruna Richardovi III. ve stejnojmenném filmu.
  • Ve filmu má malou roli i Pavel Landovský jako zloděj drůbeže. K roli přišel tak, že se jednoho dne šel podívat na natáčení. Při tvorbě titulků se na něj však zapomnělo a tak v nich není vůbec uveden.
  • Problém byl i s obsazením hlavní role Miloše. Zamýšlený Vladimír Pucholt zrovna točil Svatbu jako řemen a nikdo jiný Menzelovi do oka nepadl. Jeden čas dokonce uvažoval, že by si hlavní roli zahrál sám, ale to nakonec odmítl, jelikož si musel přiznat, že na tu roli byl již přeci jen ve třiceti příliš starý. Nakonec byl obsazen Václav Neckář.
  • Vlastimil Brodský byl Menzelem schválně obsazen proti typu do role kolaboranta, jelikož dle jeho slov "darabák hrající darebáka není zajímavý". Právě Brodského znal jako člověka mírného, dobrého a hodného. Tedy ideálního pro tuto roli.