Slavné propadáky: Tělo na tělo

Možná jste se někdy sami sebe ptali, proč se v dnešní době málokteré studio odhodlá k natočení pořádné akční řežby. Tělo na tělo je jedním z těch důvodů. Ale hezky popořadě. Na počátku všeho byla myšlenka na drsný akční film, v němž by si dva agenti šli po krku. S tím vznikl i svénář. Uvažovalo se o duu Wesley Snipes / Jet Li, poté byli ve hře Vin Diesel a Sylvester Stallone. Z natáčení z nějakého důvodu sešlo a scénář byl v roce 2001 využit pro Game Boy hru Ecks vs. Sever. Hra si vedla nad očekávání dobře, což oživilo zájem o film a vznikl další scénář.

Druhou verzi napsal Alan B. McElroy, který nikdy nepatřil ve svém oboru ke špičce (na druhou stranu má ovšem na kontě třeba slušného Spawna). McElroy si vyšetřil nezvykle skromný prostor pro děj. Nebo byl během natáčení upozaděn akci, aby film co nejlépe odsýpal. Faktem je, že dějově se toho v Tělo na tělo moc nestane. Převážně se ve filmu střílí, kope, padá z vysokých budov, hodně věcí vybuchuje a postavy zpomaleně vystupují z auta, zatímco prší.

"Dno akčního filmu - scénář neexistuje, honičky jsou pomalé, přestřelky příliš umělé a bojové scény neohrabané. Dokážete si představit nejhorší noční můru fanouška dobré akce? Tak tohle je ono, násobeno dvěma..."

Přirozeně nechybí i mluvené úseky, ty však nedávají moc smysl. Scény na sebe často nenavazují a chybějící vývoj děje se tvůrci snaží dohnat zběsilými zvraty, kdy postava A bez zjevného důvodu změní charakter v postavu B, později v postavu C a pak se navzdory veškeré logice vrátí k A. Tělo na tělo je jeden z těch filmů, kde by se z hlavního hrdiny mohl vyklubat přestrojený medvěd pátrající po piknikovém koši a nikdo by se tomu nemohl divit.

Akční žánr nicméně zažil i hloupější scénáře a nevadilo to. V případě Tělo na tělo (vzhledem k enormnímu počtu akce) byla klíčová režie. A tady vznikla ta největší pohroma. Wych Kaosayananda (tehdy ukrytý pod výbušnou přezdívkou Kaos) absolutně selhal. Představte si nadšence, jenž zná všechny významné akční filmy posledních let a co může, to si z nich vypůjčí. Kdyby se jen opisovalo, bylo by to v pořádku. Kaos byl ale ten typ plagiátora, který nic neudělal dobře. Hrdinové neustále procházely zpomalenými záběry, choreografie se omezila na „naběhni a střílej“, každý se tvářil ultradrsně a celý film postrádal byť náznak dynamiky. Zkrátka pohroma, jež dokázala odradit i ty největší žánrové nadšence.

"Kdyby bylo po mém, vydestiloval bych z celého filmu asi 5 minut čisté akce, vytvořil z ní pěkný videoklip a zbytek spláchnul hodně rychle do záchodu."

Je zajímavé, že studio nezasáhlo (minimálně se o tom nikdy nikdo z tvůrců nezmínil). Přitom by stačilo vzít natočený materiál, dát ho do ruky nějakému šikovnému střihači, který by snímek prokrátil, akční scény o něco zrychlil a mohl z toho být ucházející tupý akčňák. Ale v téhle podobě, jakou studio optimisticky vypustilo do kin, bylo Tělo na tělo takřka nekoukatelné.

I s propagací stálo Tělo na tělo vysokých 90 milionů dolarů, přičemž celosvětové tržby se zastavily na slabých 19 milionech. Vzhledem k odstrašujícím recenzím nešlo o žádné překvapení. Na serveru Rottentomatoes, který shromažďuje americké kritiky, se sešlo 108 recenzí a žádná pozitivní! To vedlo k umístění na první pozici v žebříčku nejhůře hodnocených filmů všech dob. Smutné vítězství.

Česká kritika nebyla o nic jemnější. Tělo na tělo se stalo (jak už to tak u podobných špatných filmů bývá) vděčným otloukánkem. Viz citace v článku.

"Opravdu by mě zajímalo odkud na masovou produkci veledíl této kvality čerpá finance a hlavně jakým způsobem se mu daří přesvědčovat vesměs ještě neodepsané lidi aby se s ním pouštěli do předem ztracených projektů. Odpověď na tuto otázku by určitě byla zajímavější než sledovat, kterak Španěl a Číňanka kvůli machinacím proradného Američana se skotským poskokem rozmašírují půlku Kanady za sedmdesát (!) milionů, sehnaných naším známým libanonským producentem a v režii Thajce s příznačnou přezdívkou Kaos."

Tělo na tělo je ukázkovým příkladem vrcholně nezvládnutého projektu, v němž nic pořádně nefungovalo. Díky podobným „vyhozeným penězům“, kdy studio nesmyslně svěřilo velký rozpočet i hvězdné obsazení do rukou nezkušeného režiséra, to dnes nemají akční filmy u producentů i diváků vůbec lehké.