Mzda za strach
47%
Působivost původních verzí a hlavně té Clouzotovi tkví v trpělivém vyprávění, které nás nejprve ponoří do bezútěšného prostředí a zoufalé situace protagonistů. Antihrdinové se ukrývají před zákonem i sebou samými v zapadlých koutech světa (v pouštním městečku Střední Ameriky, respektive v jihoamerické džungli), přičemž životně nebezpečný a skvěle zaplacený úkol přijímají jako příležitost k novému začátku. Těžební společnost totiž rozhodla, že jedinou cestou k zastavení obřího ropného požáru je kompletní detonace jeho okolí. Nitroglycerin převážený v nákladních autech může každou chvíli vybuchnout, což ústí do strhující cesty náročné na psychiku i fyzickou odolnost.
Netflixovská Mzda za strach se ovšem přizpůsobuje moderním obývákovým požadavkům pro nenáročný akční výplach. Podzemním plynem přiživovaný požár se zjevně nachází na jakémsi nepřátelském území a výprava eskortující citlivý explozivní materiál je po zuby ozbrojená. Minutová upoutávka nešetří digitálními výbuchy a ze země, kde minulé filmy čerpaly napětí ze sebemenšího otřesu, se často uchyluje k ptačí perspektivě a k sestřelování helikoptér.
Spojení akce a napětí samozřejmě nemusí být od věci, ale Julien Leclercq je přece jenom rutinní tvůrce nevýrazných žánrovek jako Lupiči nebo seriál Sentinelle. Materiál tak působí spíš televizně a sázka na dynamiku podrývá esenci tématu, který stál na atmosféře a psychologii. Před zhlédnutím padesátkové verze byste nevěřili, jak nervydrásající může být odklízení balvanu z horské cesty. Friedkinova verze pro změnu navozovala infarktové stavy během přejíždění rozviklaného mostu.
Máte-li na korbě nevyzpytatelné výbušniny a za volantem nezkušené, i když smrtelně motivované dobrovolníky, přímočaré putování z bodu A do bodu B se mění v mnohoznačnou filmovou odyseu. Tomu se novodobá Mzda za strach zřejmě nepřiblíží a nezbývá než doufat, že cestu na stream si v blízké době najdou i oba klasické projekty, jejichž odkaz může prostoduchá novinka zcela degradovat.
zdroj: Slash Film, Kinobox
