Recenze: Jack Ryan: V utajení - retro zábava v tom nejlepším slova smyslu

Když totiž CIA zjistí, že se na ruských účtech děje cosi podezřelého, vysílá Kevin Costner do Moskvy právě Jacka Ryana, protože pouze on je schopen pochopit, co se to vlastně v partnerských ruských firmách děje. Vypadá to totiž, že se někdo v Rusku chystá způsobit světový ekonomický kolaps, spojený s mezinárodním teroristickým útokem.

V Moskvě se okamžitě jako hlavní podezřelý vyloupne Viktor Čerevin (Nebo je to v českých titulcích Šerevin? Už si nepamatuju.) - Kenneth Branagh. To je megamultimiliardář, psychopat, vlastenec a všechny tyhle věci, které u ruských podnikatelů automaticky očekáváme...

Pine a Costner (který je v Moskvě taky) tedy rozehrají s Branaghem jakousi složitou hru plnou lží, hackování a pronikání na zakázaná místa. Což se ještě zkomplikuje, když do Moskvy nečekaně dorazí Jackova/Pineova snoubenka (Keira Knightleyová), která netuší, že je Pine/Jack tajný agent a myslí si, že je jí v Moskvě nevěrný.

Shodou okolností předchozí film ryanovské série (Nejhorší obavy) natočil Phil Alden Robinson, můj velmi oblíbený režisér (Hřiště snů, Slídilové). Nejhorší obavy byly dost slušný film, nejen díky překvapivému zvratu (dojde k aktu, kterému je v podobných filmech vždy zabráněno), ale také díky tomu, že měl nezanedbatelný "lidský rozměr" a opravdu se zamýšlel nad motivací teroristů, respektive těch, ze kterých se teroristé stanou. A nepůsobilo to legračně / zábavně.

Jack Ryan: V utajení NENÍ TAKOVÝMTO FILMEM.

Jack Ryan: V utajení je zábava, a je to dost retro zábava. Nedivil bych se, kdyby byla v podobném duchu natočena bondovka někdy před 50 lety.

Zápletka je totální nesmysl a všechny postavy jsou klišé. Branagh (který film také režíroval) hraje svého padoucha opravdu hrozně roztomile, jako ty nejzábavnější padouchy z bondovek (než se bondovky začaly pokoušet o hlubší význam).

V roli režiséra si pak Branagh je plně vědom, že nenatáčí Shakespeara a snaží se z filmu vyždímat to nejzábavnější, co za daných okolností může.

Především ve filmu nejsou akční scény, které dnes máme za "běžné", tj. skákání z letadla na auto, surfování po hroutících se mrakodrapech a podobně. Pokud tam něco trochu podobného je, je to natočeno starosvětsky, s více či méně statickou kamerou, která zpomaleně neprolétá mezi kulkami a do jejího objektivu nenaráží auta.

Ve filmu je hodně triků, ale většinou jsou "neviditelné" (např. digitální předělávka britských ulic na Moskvu). Třeba ve chvíli, kdy je sestřelen vrtulník bazukou, je to znázorněno pár záběry rozklepané kamery do z jejího vnitřku - žádný dlouhý záběr na raketu, která k vrtulníku zlověstně letí, přičemž se kamera videoherně drží těsně za ní. Žádný detailní CGI výbuch. Ne. Tento film je retro oldschool.

Překvapivě (nebo možná nepřekvapivě, vzhledem k osobě režiséra) to nejlepší na novém Jacku Ryanovi jsou dialogy a scény, kdy spolu postavy mluví. Nejen Branagh, ale i Costner (kterého moc nemusím) a dokonce i Pine a Knightleyová pronášejí víceméně banální dialogy způsobem, který je často osvěžující.

Například když se na začátku filmu Pine zeptá Costnera "Odkud tohle všechno víte?", Costner opáčí "Jsem z CIA", ale řekne to legračně spikleneckým šepotem. A takových vymazlených drobností je ve filmu poměrně dost.

S tím souvisí, že nejméně zajímavý je závěr filmu, který je klasicky akční (opět zpátky v USA), moc se při něm nemluví a není víc než "adekvátní".

Trailery se pochopitelně snaží vzbuzovat opačný dojem, ale jsem přesvědčen, že tento film se bude líbit především divákům nad 30-40 let, kteří si chtějí zavzpomínat na "staré dobré špionážní thrillery".

Hodnocení: 80%