Miroslav Krobot poprvé režíruje. Do hlavní role obsadil Tatianu Vilhelmovou.

Miroslav Krobot poprvé režíruje. Do hlavní role obsadil Tatianu Vilhelmovou.
Lubomír Smékal a Miroslav Krobot
Krobot napsal scénář ke svému filmovému debutu Díra u Hanušovic společně se svým spolužákem z gymnázia, dnes psychologem Lubomírem Smékalem. Jde o naprosto současný příběh mladé ženy, která namísto kariéry učitelky vede hospodu na malé vesnici, ve které se scházejí všichni obyvatelé. Hlavní hrdinka Maruna (Tatiana Vilhelmová) žije na statku s mladší sestrou Jarunou (Lenka Krobotová) a autoritativní matkou (Johanna Tesařová) a mezi několika místními neperspektivními muži aktivně hledá životního partnera.
Tatiana Dyková
Herečka Tatiana Vilhelmová během natáčení.
Film vypráví také příběhy několika dalších obyvatel, jejichž osudy se vzájemně proplétají a jeho děj je zasazen do horské vesnice kdesi v Jeseníkách. Z prostředí Jeseníků pocházejí i oba autoři scénáře Miroslav Krobot a Lubomír Smékal, což při jeho psaní patřičně využili. Ve filmu dále hrají Ivan Trojan, Jaroslav Plesl, David Novotný, Lukáš Latinák, Hynek Čermák nebo Simona Babčáková.
Miroslav Krobot, Lubomír Smékal
Lubomír Smékal a Miroslav Krobot
Poetika filmu Díra u Hanušovic vyžaduje špičkové herce a tak není divu, že Krobot obsadil převážně takové herce, které dobře zná ze spolupráce na divadle. „Náš film má několik inspirací. Například poetiku a vnitřní humor Akiho Kaurismäkiho nebo bratří Coenů, ale nechali jsme se inspirovat i dílem bratří Mrštíků,“ říká režisér a spoluautor scénáře Miroslav Krobot. Svého dlouholetého přítele původně Krobot oslovil kvůli scénáři o stalkingu, ale postupem času z toho vznikla právě Díra u Hanušovic. S Lubomírem Smékalem Krobot však spolupracoval už v páté třídě na velkolepé, ale nedokončené dramatizaci Tří mušketýrů.
Miroslav Krobot, Johana Tesařová
Režisér Miroslav Krobot a herečka Johana Tesařová, filmová matka Tatiany Vilhelmové, během natáčení Díry u Hanušovic.
Odlišnost profesí režiséra a psychologa pomohla tvůrcům při psaní rolí a poskytovala širší škálu pohledů na situace a příběhy postav. „Důležité však bylo, že jsme se sešli nad tématem, které bylo nám oběma hodně blízké, a že jsme se zase bavili. Příběh filmu odpovídá našemu vnímání doby, atmosféře ve společnosti, kdy lidé často ztrácejí pocit, že mohou sami něco ovlivnit místo toho, aby se pokusili o změnu,“ říká spoluautor scénáře Lubomír Smékal.
Oba scenáristé se o svém filmovém debutu vyjadřují jako o filmu, v němž obecně platí, že kdo uteče včas, vyhraje, a proto je Díra u Hanušovic výrazem respektu k těm, co zůstávají. „Co se týče žánru, napadá nás 'existenciálně laděná černá komedie', což je dostatečně nesrozumitelné, takže by to mohlo sedět,“ shodují se oba tvůrci.