Boy Kills World (2023)
0
8 695
27. TopUživateljsem filmový kazatel, jehož chrámem je kino
https://www.csfd.cz/uzivatel/455959-klajnik/prehled/ Praha, Hlavní město Praha, Česká republikaHodnocení 2 932
Furiosa: Sága Šíleného Maxe (2024)
8
Pevnost Apačů v Bronxu (1981)
4
Válka ve Vietnamu (2017)
10
Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots (2008)
1
Komentáře 1 334
Oblíbené
Oblíbená díla
Oblíbení tvůrci
+56
Tvůrce chtěl natočit videogame-like vybíječku o klukovi, který je takovým instrumentem na zabíjení, že je schopen se probojovat zástupy nepřátel a sejmout autoritáře.
Odehrává se to v jakési neurčité totalitě, jejíž ozbrojené složky připomínaj spíš Kazmovo bodyguardy. Celé je to hrozně naivní, nevěrohodné, vyumělkované, plytké a pseudostylové. V tomhle duchu se tedy nenese jen scénář, nýbrž i ta akce:
Jde příliš vidět, že boje jsou nacvičené tanečky, kde postavy efektně hopsaj, dělaj přemety a otočky, že to nepřátelům s útočnými puškami znemožňuje je zastřelit. Mně to ovšem přišlo pozérské a trapné.
Jsem fanda akčního žánru, ale tohle je zhruba na úrovni Kate, takže pochcat.
Anya Taylor-Joy je sice dobrá, ale příběh Furiosiny pomsty jsem tolik neprožíval. To je tím hlavním nedostatkem filmu - necítil jsem nic mimo vysokooktanové bavení a úžas nad technickým zpracováním. A nejde jen o to, že nejsem fanda mlčenlivých hrdinů. Mám raději okázalé showmany jako je Jack Sparrow nebo Joker.
To mě přivádí k záporákovi, který si poměrně krade film. Má docela dost prostoru, ale vůbec by mi nevadilo, kdyby ho měl ještě více. Nevadilo by mi, kdyby to bylo spíše o něm než o Furiose. Myslím si totiž, že Furiosa a Dementus se polohově nestřetávají; Myslím, že vážnost a útrapy hrdinčina příběhu jsou znevažovány tímhle komiksově přepáleným záporákem.
Chápu tedy proč, ale neprožíval jsem to s ní. Myslím, že divák by musel být lépe vypravěčsky zmasírován, aby se takhle vezl. Dementus sice popraví její matku, přičemž ji na to donutí koukat a ještě při tom ochutná její slzy. Je tak přehnanej, že ho člověk nemůže nemilovat, což je blbý, když bychom se jakožto diváci měli spíše vézt na stejné vlně s protagonistkou. V tom tedy vidím jednu z příčin toho, proč se nevezeme;
Záporák by musel být necharismatická svině. Další příčina tkví v tom, že není kladen dostatečný důraz na Furiosino utrpení; Ačkoliv jsou to formativní momenty její osobnosti, tak v nich nejsme dostatečně máčení a někdy jich jsme dokonce ušetřeni (viz to, jak přišla o ruku; vidíme jen to, jak je ruka zanechána - nikoli to, jak s ji uhryzala/urvala).
Současně je nám Furiosa často prezentovaná jako přespříliš silná a nezdolná, takže s amputovanou rukou přejede půl Pustiny na motorce... Z těchto důvodů jsem do jejího prožívání nebyl tak zapuštěný.
Zároveň ale vidím, že v závěru je snaha zrcadlit okázalého Dementa v mlčenlivé Furiose. Oba přišli o rodinu, což v nich zanechalo velkou prázdnotu. Furiosa ji chce zaplnit tím, že se pomstí Dementovi a Dementus už se ani nemá komu pomstit, a tak dělá vše, jen aby se trochu rozptýlil a dal zapomenout na to, co ho žere. Alespoň takhle se to scénář snaží zarámovat, ale Dementovo minulosti není věnováno takřka nic a on sám se po celou dobu chová jako jednorozměrná chaotic evil karikatura, takže nedokážu brát moc vážně tuhle údajnou hloubku jeho charakteru.
V tomhle ohledu mi ten film dostatečně nesedí, ale těžko říct, co to to opravilo. Pokud bychom víc měli prožívat příběh protagonistky, tak by se musel změnit záporák. Pokud by film měl být spíše o něm, musel by mít aspoň 3h stopáž. Museli bychom vidět, jaký byl Dementus před zhroucením společnosti, jak přišel o rodinu, jak ho to změnilo, jak se stal vůdcem nájezdníků, jak se v beznadějné pustině vypořádává s prázdnotou ve svém nitru, jak to vede zasévání prázdnoty i do dalších niter, jak rozpoutá válku s Immortan Joem a jak se mu jeho konání stane nakonec osudným. V té podobě filmu, kterou jsme dostali, tohle částečně je, ale jak říkám - zas tak dobře to vypravěčsky nefunguje.
Jestliže by se film věnoval spíše Dementovi (což dává smysl vzhledem k tomu, že je atraktivnější postavou), tak bychom dostali i tematicky lepší film, protože pomsta je už docela ohraná a zde navíc emocionálně nefunguje stejně jako toliko nefunguje motiv zuřivosti, která se k té pomstě váže, a která sice je sem tam náležitě vizualizována plameny, jenž halí postavy.
Proto bych navrhoval, aby se tematizovaly spíš motivy traumatu, disociace skrze humor a kompenzační mechanismy v postavě Dementa, který by mohl být vnímán jako takový perverzní odraz Maxe. Dále by se tematizovala beznadějnost pustiny a postapokalyptické sociokulturní a mocenské stavy. Do nějaké míry to přítomné jest třeba v tom, jak jsou všichni zmagořelí a jak vůdci kmenů ovládají svá společenství (Dementus; charisma a příslib zabezpečení, když se mu člověk osvědčí, Immortan Joe: voda,příslib posmrtného života ve Valhalle), ale ocenil bych zkrátka ještě více, protože zrovna tyhle věci mi přijdou zajímavé.
Sci-fi, dystopie, utopie, antiutopie nebo post-apo žánry můžou těžit ze světa, do něhož nás zvou a fantazírovat nad tím, jak by se lidé chovali v rámci různých fikčních stavů. To považuji za tematicky podmanivější než poměrně klasickou revenge story.
Ovšem uznávám, že zde tyto kvality spatřuji více než v předchozích Maxech. Zde se konečně více rozvíjí fikční svět i prezentuje se odhodlanost, kompetence v rámci přežití a starání se o zdroje v kontextu všudypřítomného nedostatku (viz úvodní naháněčka na motorkách).
Nějaká míra naivita je ale přítomná třeba v tom, že postavy hrají krásní herci, který očividně nedostatkem netrpí.
Divák ale tohle přejde, protože Miller ho nebude nudit ani minutu a celé je to režijně vymazlené. Divák může vidět tu práci za tím, jak si autor důmyslně vymyslel choreografii scény a věděl, jak by měl každý záběr vypadat! Proto tenhle film obsahuje jedny z nejlepších akčních sekvencí vůbec.
Pohledově je to sice více digitální, ale odklon od zemitosti to taky činí rozmáchlejší a členitější. Akční sekvence útoku na obrněnou cisternu je šílená. Ta dějová prokomponovanost, choreografie a záběrování jsou vyhroceně kvalitní. Tohle vážně natočil 80 letej děděk?
GM za sebou má vlastně dobrej příběh o tvůrčím úspěchu, pádu a na stará kolena opětovné cestě na výsluní: Na začátku své kariéry vymyslel Mad Maxe a proslavil Mela Gibsona. Třetí díl ovšem docela posral a pak se to na pěknou dobu zadrhlo. Miller místo dalších Maxů vzal nějaké blbé animáky, až se mu po 20 letech od trojky podařilo dotáhnout Fury Road, což je jeden z nejlepších a nejzběsilejších akčních filmů všech dob. O dalších 9 let později přichází s Furiosou, kde se opět překonává a tentokrát i více rozvíjí reálie svého fikčního světa. Teď jsem opravdu zvědavej, co předvede ve trojice - Wasteland.
Fort Apache the Bronx má dobrej scénář, v němž se rozvíjí bezvýchodnost situace dobrýho poldy a snad i celkový zmar v prostředí, kde bují kriminalita, kam se jen podíváš.
Kvality látky jsou ovšem poněkud srážené stylem/zpracováním, díly němuž si mě to nezískalo, protože je to natočené natolik průměrně/obyčejně, že mě to vlastně nestrhlo. Tempo je příliš rozvolněné. Ocenil bych, kdyby se víc tlačilo na pilu, kdyby tvůrce užil nějaké stylistickými prostředky k podpoření atmosféry. Vyhodil bych zbytečnou romantickou linku se sestřičkou a věnoval se více marné policejní práci, korupci, zločinu a protagonistově osobnosti.
Není to úplně k zahození, protože látka má potenciál, ale ten film je ve své podobě už poněkud za zenitem a jsou nějaké důvody, proč jsem nikoho nikdy neslyšel, jak by na ten film vzpomněl.
Přesto je ve mně furt jistý klukovský zájem o akční žánr a zajímá mě, jak moc se užití propriet povedlo či nepovedlo v porovnání s jinými akčňáky a jinými kaiju filmy;
Řekl bych, že kvalitativně je to stejně hrozný jako předchozí díl, Kong vs Godzilla, anebo Godzilla 2, oproti níž se to ale neutápí ve tmě, protože je to barevný jak lentilky. Nepracuje se zde s měřítkem a napětím jako v první (novodobé) Godzille, což je škoda, když už děláte filmy o obřích monstrech. Bitky zde nejsou ani zdaleka tak šťavnaté jako v prvním Kongovi, což byl jediný film, u něhož se v rámci této hollywoodské sérky dokážu bavit.
Pokud si ovšem myslíte, že tyhle filmy zpravidla nemají co říci, tak zkuste nedávnou Godzillu: Minus One nebo Shin Godzillu, která má ale taky hromadu nedostatků.
Na vině je klasicky slabej scénář, ale jeho vady zde nehodlám rozvádět. Bude o tom svědčit to, že na tyhle postavy se nebude vzpomínat a nikomu nepřirostou k srdci jako třeba Aldo Raine, Hans Landa nebo onen nácek, jenž byl ochotný umřít pro chrabrost...
Již v první půl hodině nás Ritchie chce utvrdit v tom, že jeho hrdinové jsou velcí frajeři, kteří zabíjí nácky s větší lehkostí a klidem, než třeba já krájím zeleninu. Jsou to dokonce takoví borci, že se klidně smějí ozbrojené nepřátelské hlídce do obličeje (můžou si to dovolit, protože scénárista své hrdiny přeci nezabije v prvních deseti minutách stopáže), jakoby nevěřili tomu, s jakou ochotou jsou právě náckové ochotni zabíjet klidně i ženy a děti. Zajímalo by mě, kolik toho autor ví o druhé světové...
Vzhledem k tomu, jak je to celé hrozně vyumělkované, naivní a trapně namistrované, tak mě to vůbec nevtáhlo.
Tlumič zde tlumí dost na to, že výstřely nejde prakticky vůbec slyšet, což je odchylka od reality, která filmařům slouží k tomu, že se nemusí moc zapotit ve vymýšlení způsobu, jak by měli hrdinové infiltrovat základnu, aby to fungovalo a naplnilo aspoň nějakou míru uvěřitelnosti. Snazší je si hrát na to, že výstřely přes tlumič nejdou prakticky vůbec slyšet a nepřátelé jsou prostě nepozorní, hluší a neschopní.
Komando hrdinů se navíc skládá z herců, kterým nevěřím, že jsou postavami nějakého ukotveného fikčního světa.
Henryho Cavilla mám rád, ale zde pojal svou postavy nějak nesoudržně; Na jednu stranu jako nějakej úchylák vyplazuje jazyk, když morduje nácky a na druhou stranu ponechává postavě jistou britskou uhlazenost a šviháckost.
Alan Ritchson mi přijde jako vystřiženej z úplně jiný doby a kontextu - protože taky je. Zbytek komanda je nevýraznej, jak jen být může.
Celej film je taky poměrně hnusně natočenej: Jakoby autor měl už řemeslo v ruce, ale skoro vůbec nesnažil. Přijde mi to jaksi uhlazený, blbě nasvícený, nelíbí se mi barevnost film - však se tady podívejte do galerie a uznejte, že to od pohledu vypadá jako průměrnej českej film, ačkoliv starý ritchieovky přes svou stylizaci působily podstatně uvěřitelněji díky jisté míře špinavosti a co víc, navzdory té špinavosti vypadaly krásněji díky barvám a zrnu.
Kde je problém? To se od té doby Ritchie nenaučil pracovat s digitálem?
Závěrem bych dodal, že si nežádám jen vážné filmy, kde vše bude dopodrobna promyšlené (ačkoliv to napomáhá imerzi). Rád bych třeba viděl ujetý film z druhé světové, který by karikoval, jak velkou roli hrál ve Třetí říši pervitin - o tom se totiž moc nemluví... Ritchie ale očividně nedokáže vymyslet nic promyšleně seriózního ani dost originálně ujetýho.