Nuremberg
AI
71%
Procesu probíhajícího deset měsíců od listopadu 1945 se účastnil také třiatřicetiletý armádní psychiatr Douglas Kelley (Malek), jenž si hodlal udělat jméno a také rozpoznat náturu mužů, kteří pomáhali organizovat největší masové vraždy novodobých dějin. O svých zkušenostech sepsal knihu 22 Cells in Nuremberg a společnost, která po složení zbraní vydechla úlevou a minimálně v americkém případě nasávala utopické budoucí scénáře, chtěl v prvé řadě varovat. Poznal, jak snadno a nepozorovaně může zlo prosáknout i sebevětší komunitou, pokud se lidé z minulosti nepoučí a znovu podlehnou ideologickým apelům předurčujícím ke světovládě. Jeho vhled a dílo se však větší pozornosti nedočkaly a Kelley si roku 1958 ukončil život kyanidovou kapslí stejně jako odsouzený Göring (Crowe), jenž mu před procesem sliboval, že z provazové smyčky se dokáže vykroutit.
Dané historické události už inspirovaly několik filmových děl, v prvé řadě proslulý, na jedenáct Oscarů nominovaný Norimberský proces z roku 1961. V něm přitom ani Göring, ani Kelley vůbec nefigurovali, pozornost na sebe v hollywoodské dramatizaci strhl především Akademií oceněný Maimilian Schell v roli německého obhájce Hanse Rolfeho. Režisér a scenárista James Vanderbilt (Zodiac, Pravda) se v Nurembergu zaměří na perspektivu Kelleyho, jenž v cele absolvoval řadu rozhovorů s Göringem, zakladatelem gestapa, vrchním velitelem luftwaffe a jedním z nejvyšších činitelů Hitlerovy Třetí říše.
Snímek, jenž nedávno dokončil natáčení a na probíhajícím festivalu v Cannes shání distributora, vychází z knižní předlohy Jacka El-Haie The Nazi and the Psychiatrist z roku 2013. Vanderbilt, jenž dosud režíroval pouze politické drama Pravda o skandálu kolem amerických prezidentských voleb z roku 2004, měl ze školy o Norimberském procesu základní přehled. „Až když jsem se dočetl o vztahu těchto dvou mužů, zaháčkovala mě myšlenka odvyprávět jejich osobní příběh o tom, jak se střetli na téhle křižovatce dějin,“ pověděl webu Deadline producent série Vřískot a scenárista různorodých titulů včetně druhého Dne nezávislosti a oceňované krimi Zodiac.
Film je pro něj současně příležitostí přiblížit nadčasové a stále důležité téma dnešní mladé generaci, která zapomíná, čeho se jejich praprarodiče museli účastnit. Daný příběh považuje za aktuálnější než v minulých letech. „Líbí se mi, že jde o nadčasovou věc. Jak praví staré pořekadlo, ti, kteří se z historie nepoučí, jsou odsouzení k jejímu opakování. Nejsnazší cestou druhým ublížit je, když na ně hledíme jako na někoho odlišného. Domníváme se, že zloduši budou chodit oblečení jako nacisté a prohlašovat sami sebe za padouchy, ale takhle to nechodí. Takhle k úděsným věcem nedochází,“ pokračoval Vanderbilt, jenž do scénáře začlenil také amerického žalobce Roberta Jacksona (Michael Shannon), jenž Göringa vyslýchal spolu s britským kolegou, Sirem Davidem Maxwellem Fyfem (Richard E. Grant).
Kelley v Göringovi překvapivě shledal obyčejně vyhlížejícího a vystupujícího člověka, jenž dával na odiv šarm, humor i oddanost rodině. Zlo s lidskou tváří na něj mělo určující vliv, což příběh podle Maleka znázorní. „I když se tomu bránil, vcítil se do něj. Kelley byl přesvědčený, že jeho posláním je rozpitvat zlo, jak uvádí ve své knize. Pak ale zjistil, že na Göringovi není nic výjimečně zlověstného, viděl v něm lidskost. Uvědomil si, že kdokoli a v jakémkoli politickém klimatu může páchat podobná zvěrstva. Jak strašidelné to pro něj muselo být,“ přiblížil Malek, jenž svou roli konzultoval s psychiatrem, aby pronikl hlouběji do protagonistovy obsesivní nátury. „Vždy mě to táhlo k postavám, jež svazují některé události z jejich života a které se snaží urovnat svou minulost. Kelleyho charakterizovala potřeba za každou cenu prokázat svou hodnotu a vykonat něco velkého.“
Proti sobě měl pověstného nacistického tyrana, jehož ztvárnění Russella Crowa od první chvíle přitahovalo. „Většinou mě lákají ty věci, které mě zároveň děsí. Na scénář jsem okamžitě reagoval, emocionálně mě vyčerpal. Jak bych měl takového chlapa zahrát? Když mi podobná otázka vyskočí, obvykle jsem zaháčkovaný,“ vysvětlil šedesátiletý Australan, jenž momentálně ve dvou různých projektech nasazuje plášť vatikánského exorcisty. Takový výběr rolí mu prý brání dělat „patnáct variací na Gladiátora“, dodnes ostatně nenatočil jediný sequel. To by měl změnit až nedávno potvrzený Papežův vymítač 2.
I v dnešním politickém klimatu podle Crowa vidíme vladaře, kteří k trvalému uzurpování moci neváhají porušovat zavedená pravidla. „Vyřknou a udělají cokoli, aby se udrželi v privilegované pozici. Je to strašně nebezpečné,“ dodal herec, jehož intenzivní hovory s Malekem hluboce zasáhly také sedmadvacetiletého Leo Woodalla, jenž ztvárnil německého překladatele Howieho Triesta. Na všechny přítomné včetně věhlasného kameramana Dariusze Wolskiho dolehla tíha reálných předobrazů a komplexních myšlenek, jež Vanderbiltův scénář působivě rozplétá. „Je to jeden z těch vzácných scénářů, kde už nemusíte na nic sahat; každé slovo dopadá na úrodnou půdu,“ domnívá se Malek. „James má skvělý čich na rytmus a tempo a vy ihned poznáte, že scénář má nějakou hnací sílu v pozadí, která vás přenáší z jedné scény do druhé.“
„Bylo to mentálně náročné natáčení už kvůli námětu,“ dodává Russell. „Jde o připomenutí, že se jednalo o lidské bytosti, které učinily ta rozhodnutí jako kolektiv, jelikož se tak z toho mohly vyvlíknout. Je to pořádně znepokojivé,“ uzavřel herec, jehož transformace si možná řekne o filmová ocenění. „Máte-li takový klenot, který nejenže baví, ale také vám poví něco o lidech, připomene nám naše pochybení a přiměje nás uvažovat nad tím, jak kráčíme světem, je to ohromně silné,“ přitakává Malek, jenž možná také dostal jednu ze svých největších hereckých příležitostí. Vedle Michaela Shannona (Tvář vody) a Richarda E. Granta (Saltburn) utváří kolektiv, který slibuje filmovou událost hodnou dějinného odkazu Norimberského procesu i jeho slavné adaptace z 60. let.
Podívejte se také na žebříček nejlepších válečných filmů podle Kinoboxu.
Zdroj: Deadline
