Český lev 2009
Dovolujeme si Vám připomenout, že nominační večer bude 6. února 2010 uvádět čtyřnásobný držitel Českého lva Jan Budař a že tisková konference k Českému lvu proběhne 1. února 2010 od 14 hodin za účasti všech jmenovaných v Mramorovém sále pražské Lucerny.
ROZHOVOR A FOTKY JSOU VOLNĚ K POUŽITÍ ve spojení s výročními filmovými cenami Český lev.
ROZHOVOR A FOTKY JSOU VOLNĚ K POUŽITÍ ve spojení s výročními filmovými cenami Český lev.
Dámy a pánové, je nám ctí oznámit vám, že moderátory letošního Českého lva budou...
Bolek Polívka a Pavel Liška!
Bolek Polívka, dvojnásobný držitel Českého lva za filmy Zapomenuté světlo a Musíme si pomáhat, výroční filmové ceny uváděl už několikrát, naposledy loni se svojí dcerou Annou Polívkovou. Pro Pavla Lišku, držitele Českého lva za film Štěstí, to bude premiéra. V následujícím rozhovoru s oběma moderátory a režisérem večera Petrem Vachlerem se dozvíte i odpověď na otázku, proč hodlají na pódium pražské Lucerny pozvat mj. i legendární filmovou dvojici Bud Spencer a Terence Hill.
Bolku, Českého lva jste uváděl i loni. Co vás zlomilo jít do toho podruhé za sebou?
Bolek Polívka: Tak jako mě loni zlomilo, že to bude s Aničkou, tak letos mě zlomilo, že to bude s Pavlem Liškou.
Petr Vachler: Abych to vysvětlil. Bolek mi na letošek nabízel další ze svých dětí, ale do toho se mi moc nechtělo, protože těch dětí má hodně a já nechci, aby dvacet let uváděli Lva jenom Polívkovi.
Pavel Liška: Myslím, že teď už to můžu říct. Všechno je to na moje přání. Vždycky jsem inklinoval k divadlu, a když jsem se dozvěděl, že Bolek je můj tata, tak jsem se strašně bál, aby mě někdo nepodezříval z toho, že jsem se dostal k divadlu protekcí. Chtěl jsem si to vydupat sám a Bolek s tím souhlasil. Ale teď už myslím není důvod to dál skrývat.
Polívka: Pro mě to bylo dvakrát výhodné. Ušetřil jsem na alimentech a ještě mám nadaného kluka. To je ideální.
Liška: A já mám jistotu, že jsem se k herectví nedostal žádnou protekcí. Navíc – a teď to neříkám kvůli tomu, že jsme se pohádali s Ančou – můžu prohlásit, že na rozdíl od ní já toho Lva budu moderovat bez protekce.
Bolku, Českého lva jste uváděl i loni. Co vás zlomilo jít do toho podruhé za sebou?
Bolek Polívka: Tak jako mě loni zlomilo, že to bude s Aničkou, tak letos mě zlomilo, že to bude s Pavlem Liškou.
Petr Vachler: Abych to vysvětlil. Bolek mi na letošek nabízel další ze svých dětí, ale do toho se mi moc nechtělo, protože těch dětí má hodně a já nechci, aby dvacet let uváděli Lva jenom Polívkovi.
Pavel Liška: Myslím, že teď už to můžu říct. Všechno je to na moje přání. Vždycky jsem inklinoval k divadlu, a když jsem se dozvěděl, že Bolek je můj tata, tak jsem se strašně bál, aby mě někdo nepodezříval z toho, že jsem se dostal k divadlu protekcí. Chtěl jsem si to vydupat sám a Bolek s tím souhlasil. Ale teď už myslím není důvod to dál skrývat.
Polívka: Pro mě to bylo dvakrát výhodné. Ušetřil jsem na alimentech a ještě mám nadaného kluka. To je ideální.
Liška: A já mám jistotu, že jsem se k herectví nedostal žádnou protekcí. Navíc – a teď to neříkám kvůli tomu, že jsme se pohádali s Ančou – můžu prohlásit, že na rozdíl od ní já toho Lva budu moderovat bez protekce.
Jiný důvod tu opravdu nebyl?
Liška: Taky jsem si chtěl s Bolkem konečně zahrát. Nemyslím film, tam už jsme si spolu hráli, myslím divadlo, prostě živě. Pořád doufám, že si spolu zahrajeme, ale pořád se to nedaří. Český lev živě bude a já doufám, že to bude tak trochu i divadlo. Na druhé straně mám samozřejmě obavy – bude to přímý přenos, těžké publikum a s Bolkem budeme mít poměrně dost omezený prostor. V tom ale zase spoléhám na Boleslava, že se za něj budu moct v tomhle trošku schovat.
Pavle, dělal jste někdy podobnou show?
Liška: Dvakrát s Tomášem Matonohou Fotbalistu roku a bylo to naprosto výborný, protože jsme měli možnost si k tomu napsat i scénář. Ve všem, co jsme si vymysleli, nám vyšli vstříc.
Vachler: Pavle, víš o tom, že tohle není o fotbale?
Liška: Vím. Tohle jsou ceny výroční, jak se za celej rok natočí film, tak se předávají ceny a oceňují kategorie.
Liška: Taky jsem si chtěl s Bolkem konečně zahrát. Nemyslím film, tam už jsme si spolu hráli, myslím divadlo, prostě živě. Pořád doufám, že si spolu zahrajeme, ale pořád se to nedaří. Český lev živě bude a já doufám, že to bude tak trochu i divadlo. Na druhé straně mám samozřejmě obavy – bude to přímý přenos, těžké publikum a s Bolkem budeme mít poměrně dost omezený prostor. V tom ale zase spoléhám na Boleslava, že se za něj budu moct v tomhle trošku schovat.
Pavle, dělal jste někdy podobnou show?
Liška: Dvakrát s Tomášem Matonohou Fotbalistu roku a bylo to naprosto výborný, protože jsme měli možnost si k tomu napsat i scénář. Ve všem, co jsme si vymysleli, nám vyšli vstříc.
Vachler: Pavle, víš o tom, že tohle není o fotbale?
Liška: Vím. Tohle jsou ceny výroční, jak se za celej rok natočí film, tak se předávají ceny a oceňují kategorie.
Jak moc můžete být autorští na této galashow?
Liška: Předpokládáme, že to naše divadlo bude autorský.
Polívka: Systém je takový: Když napadne něco nás, doufáme, že to Petr Vachler přijme, a když nás nic nenapadne, musí něco napadnout jeho nebo scenáristu Honzu Stehlíka.
Vachler: Domluvili jsme se na autorském loutkovém divadle.
Liška: Předpokládáme, že to naše divadlo bude autorský.
Polívka: Systém je takový: Když napadne něco nás, doufáme, že to Petr Vachler přijme, a když nás nic nenapadne, musí něco napadnout jeho nebo scenáristu Honzu Stehlíka.
Vachler: Domluvili jsme se na autorském loutkovém divadle.
Skupa, Spejbl, Hurvínek?
Liška: Petr Vachler rád dělá takovéhle vtipy, kterým se nikdo… A vidíte! Vy jste se právě zasmál.
Polívka: To byl vtip jako Skupa.
Bude mít celý galavečer nějaké hlavní téma?
Vachler: Stoprocentně.
Jaké?
Vachler: Dvojice. Ale víc bych neříkal, víc prozradíme až na tiskové konferenci 1. února 2010 v Mramorovém sále pražské Lucerny od 14 hodin. V tuhle chvíli bych se spíš bavil o upoutávce, kterou právě točíme.
A o čem tedy bude upoutávka?
Vachler: Upoutávka bude o tom, že chceme diváka upoutat na to, jak se to bude zhruba moderovat, plus mínus.
Jak tedy večer bude vypadat?
Vachler: Budou ho moderovat dva herci, jeden je lepší a vyšší a druhý je lepší a menší.
To už diváci vědí.
Liška: Jestli k tomu můžu něco říct, tak ty dvojice budou filmové. Prostě herci, kteří spolu hráli ve filmu a stali se nějakým způsobem populární jako třeba Anče, Kuba, hajnej. I když – to jsem asi řekl blbej příklad.
Vachler: Pat a Mat je lepší příklad, i když taky asi ne úplně ideální. Ale když už to Pavel prozradil, tak loni jsme měli rodinné dvojice a letošek bude převážně o dvojicích filmových. Bolek Polívka a Pavel Liška jsou například vynikající filmová dvojice.
V tom případě se sluší zeptat, kdo byl vaším nejlepším partnerem ve filmu, pánové?
Polívka: Moc hezky se mi dělalo třeba s Aničkou Šiškovou nebo Evou Holubovou.
Liška: Já jsem vždycky moc rád hrál – a řeknu to, i když on to neřekl – s Bolkem Polívkou. Mockrát jsem se potkal i s Táňou Vilhelmovou a Aňou Geislerovou. S nima jsem hrál ve filmu vůbec poprvé, v Návratu idiota, tím je to určitě hodně poznamenaný, takže pro mě určitě Aňa a Táňa.
Jakou dvojici máte rádi jako diváci?
Vachler: Pro mě kdokoliv, kdo se objevil ve dvojici s panem Šebánkem nebo panem Vostrčilem. Jeden a stačil vytvořit dokonalou dvojici.
Polívka: Mně se líbilo, když se v jednom filmu potkali Charlie Chaplin a Buster Keton, to bylo krásný.
Liška: Nevím, koho bych vypíchl. Možná mě napadá… Šimon a Matouš.
Vachler: Ale víš, že je nehráli Bud Spencer a Terence Hill ale jejich dvojníci? V těch nejznámějších filmech Buda Spencera a Terence Hilla, které u nás šly, Spencer ani Hill nehráli.
Polívka: To byl vtip jako Skupa.
Bude mít celý galavečer nějaké hlavní téma?
Vachler: Stoprocentně.
Jaké?
Vachler: Dvojice. Ale víc bych neříkal, víc prozradíme až na tiskové konferenci 1. února 2010 v Mramorovém sále pražské Lucerny od 14 hodin. V tuhle chvíli bych se spíš bavil o upoutávce, kterou právě točíme.
A o čem tedy bude upoutávka?
Vachler: Upoutávka bude o tom, že chceme diváka upoutat na to, jak se to bude zhruba moderovat, plus mínus.
Jak tedy večer bude vypadat?
Vachler: Budou ho moderovat dva herci, jeden je lepší a vyšší a druhý je lepší a menší.
To už diváci vědí.
Liška: Jestli k tomu můžu něco říct, tak ty dvojice budou filmové. Prostě herci, kteří spolu hráli ve filmu a stali se nějakým způsobem populární jako třeba Anče, Kuba, hajnej. I když – to jsem asi řekl blbej příklad.
Vachler: Pat a Mat je lepší příklad, i když taky asi ne úplně ideální. Ale když už to Pavel prozradil, tak loni jsme měli rodinné dvojice a letošek bude převážně o dvojicích filmových. Bolek Polívka a Pavel Liška jsou například vynikající filmová dvojice.
V tom případě se sluší zeptat, kdo byl vaším nejlepším partnerem ve filmu, pánové?
Polívka: Moc hezky se mi dělalo třeba s Aničkou Šiškovou nebo Evou Holubovou.
Liška: Já jsem vždycky moc rád hrál – a řeknu to, i když on to neřekl – s Bolkem Polívkou. Mockrát jsem se potkal i s Táňou Vilhelmovou a Aňou Geislerovou. S nima jsem hrál ve filmu vůbec poprvé, v Návratu idiota, tím je to určitě hodně poznamenaný, takže pro mě určitě Aňa a Táňa.
Jakou dvojici máte rádi jako diváci?
Vachler: Pro mě kdokoliv, kdo se objevil ve dvojici s panem Šebánkem nebo panem Vostrčilem. Jeden a stačil vytvořit dokonalou dvojici.
Polívka: Mně se líbilo, když se v jednom filmu potkali Charlie Chaplin a Buster Keton, to bylo krásný.
Liška: Nevím, koho bych vypíchl. Možná mě napadá… Šimon a Matouš.
Vachler: Ale víš, že je nehráli Bud Spencer a Terence Hill ale jejich dvojníci? V těch nejznámějších filmech Buda Spencera a Terence Hilla, které u nás šly, Spencer ani Hill nehráli.
Liška:
Fakt? Nedělá si legraci?
Nedělá.
Vachler. Třeba ve filmu Šimon a Matouš jedou na Riviéru Spencer ani Hill nehrají, jsou to jejich dvojníci.
Liška: A Jestli se rozzlobíme, budeme zlí?
Vachler: Tam ano, tam hraje Bud Spencer a Terence Hill.
Liška: Uf, to se mi ulevilo.
Polívka: A diváci to nepoznali?
Vachler: Ne, 90 % diváků si pořád myslím, že jsou to Bud Spencer a Terrence Hill.
Polívka: Takže já a Pavel Liška patříme k 90 % diváků.
Vachler: Ale teď jsem dostal nápad!!! Co kdybychom pozvali Buda Spencera a Terrence Hilla do Lucerny?
Liška (hodně smutně): Já jsem to říkal dávno, že je máme pozvat.
Bolku, co je na uvádění Českého lva vůbec nejtěžší?
Polívka: Vždycky je nejtěžší začátek. Pokud se hned na začátku povede zažhnout aspoň nějakou jiskru, všechno je jednodušší. A když se nezažhne hned na začátku, tak celý program doufáte, že se zažhne. A když se nezažhne, tak si celou dobu pokoušíte namluvit, že typ reakcí je dneska natolik rafinovaný, že vám všichni vzdají hold až na konci. A když nevzdají hold ani na konci, zkouším si namluvit: „Holt si to nechávají pro sebe a řeknou mi to až pak.“ A když mi to neřeknou ani pak, říkám si: „Zítra si to přečtu v novinách, tam mě určitě pochválí.“ A když to ani v novinách nenapíšou, tak se uklidňuji tím, že chlapi u krbu v Olšanech to určitě ocení. A když to ani oni neocení, nezbývá mi, než se utěšovat: „ A co? Nikdo z Vizovic nad šedesát Českého lva neuváděl!“
Liška: Já tu zkušenost sice nemám, ale loni jsem seděl v první řadě a už to pro mě nebylo nic příjemnýho. Cítil jsem se z toho hodně nesvůj, a když na pódium vyšel Bolek s Ančou, tak jsem úplně cejtil, jak moc těžký je ten večer nastartovat a rozjet. Zároveň jsem ocenil Barťáka, kterej se do ticha tím svým chraplákem nádherně zasmál. Na Bolkovi s Ančou jsem viděl, jak obrovsky jim to pomohlo. Takže doufám, že tam bude Barťák i letos.
Polívka: Jsem rád, že tam letos Pavel bude, protože každá dvojice potřebuje, aby jeden z nich byl fackovací panák. To Anča být loni nemohla, letos funkci lidského štítu splní Pavlík.
Liška: Pro mě to bude čest. Když Bolka lámu na divadlo, tak mu říkám: „Vymyslete si, co chcete, já vám budu nahrávat a vy budete smečovat, mně to vadit nebude, naopak, já budu šťastnej.“ Teď hlavně aby ty nahrávky byly dobrý…
Vachler: Jaká nahrávka, taková smeč, takže celý večer leží na Pavlovi.
Liška: A Jestli se rozzlobíme, budeme zlí?
Vachler: Tam ano, tam hraje Bud Spencer a Terence Hill.
Liška: Uf, to se mi ulevilo.
Polívka: A diváci to nepoznali?
Vachler: Ne, 90 % diváků si pořád myslím, že jsou to Bud Spencer a Terrence Hill.
Polívka: Takže já a Pavel Liška patříme k 90 % diváků.
Vachler: Ale teď jsem dostal nápad!!! Co kdybychom pozvali Buda Spencera a Terrence Hilla do Lucerny?
Liška (hodně smutně): Já jsem to říkal dávno, že je máme pozvat.
Bolku, co je na uvádění Českého lva vůbec nejtěžší?
Polívka: Vždycky je nejtěžší začátek. Pokud se hned na začátku povede zažhnout aspoň nějakou jiskru, všechno je jednodušší. A když se nezažhne hned na začátku, tak celý program doufáte, že se zažhne. A když se nezažhne, tak si celou dobu pokoušíte namluvit, že typ reakcí je dneska natolik rafinovaný, že vám všichni vzdají hold až na konci. A když nevzdají hold ani na konci, zkouším si namluvit: „Holt si to nechávají pro sebe a řeknou mi to až pak.“ A když mi to neřeknou ani pak, říkám si: „Zítra si to přečtu v novinách, tam mě určitě pochválí.“ A když to ani v novinách nenapíšou, tak se uklidňuji tím, že chlapi u krbu v Olšanech to určitě ocení. A když to ani oni neocení, nezbývá mi, než se utěšovat: „ A co? Nikdo z Vizovic nad šedesát Českého lva neuváděl!“
Liška: Já tu zkušenost sice nemám, ale loni jsem seděl v první řadě a už to pro mě nebylo nic příjemnýho. Cítil jsem se z toho hodně nesvůj, a když na pódium vyšel Bolek s Ančou, tak jsem úplně cejtil, jak moc těžký je ten večer nastartovat a rozjet. Zároveň jsem ocenil Barťáka, kterej se do ticha tím svým chraplákem nádherně zasmál. Na Bolkovi s Ančou jsem viděl, jak obrovsky jim to pomohlo. Takže doufám, že tam bude Barťák i letos.
Polívka: Jsem rád, že tam letos Pavel bude, protože každá dvojice potřebuje, aby jeden z nich byl fackovací panák. To Anča být loni nemohla, letos funkci lidského štítu splní Pavlík.
Liška: Pro mě to bude čest. Když Bolka lámu na divadlo, tak mu říkám: „Vymyslete si, co chcete, já vám budu nahrávat a vy budete smečovat, mně to vadit nebude, naopak, já budu šťastnej.“ Teď hlavně aby ty nahrávky byly dobrý…
Vachler: Jaká nahrávka, taková smeč, takže celý večer leží na Pavlovi.