Pavel Hejcman

Pavel Hejcman bal autorem dobrodružných, kriminálních a historických příběhů. V minulosti tvrdě postihovaný a pronásledovaný za své demokratické postoje. Publikoval také pod řadou pseudonymů, aby unikl politické cenzuře. Pracoval jako novinář, spisovatel, psycholog a 20 let jako nádeník. Jeho otec byl technickým poradcem a syn směřoval obdobnou cestou. Jak uvádí ve své autobiografické koláži Stébla ve vichřici byl roku 1942 vyloučen z gymnázia kvůli „nepřizpůsobivosti v jazyce německém“. Pak pracoval v ČKD. Roku 1945 se vyučil strojním zámečníkem a od téhož roku byl členem KSČ. V letech 1946–1950 studoval Vssokou školu politickou a sociální a pak se odstěhoval doBystřice pod Hostýnem, kde se stal vedoucím osobního oddělení v TONu, věhlasném podniku na ohýbaný nábytek. Od roku 1955 tam byl vedoucím investorem, později podnikovým psychologem a roku 1960 založil podnikový časopis Naše práce, který deset roků redigoval, přičemž vydal řadu politicky angažovaných i špionážních detektivek. V roce 1970 byl vyloučen z KSČ. V letech 1970–72 se zkusil živit jako spisovatel a od roku 1972 pracoval jako frézař. Od roku 1990 zastával po dvě volební období funkci starosty města Bystřice pod Hostýnem. Psal vedle detektivek i dobrodružné historické romány pro mládež odehrávající se hlavně na Moravě. Dále vytvořil nejméně čtrnáct rozhlasových her a filmových scénářů. Odborná zasvěcenost a realismus, jazyková kultura a vypravěčský styl jeho prací z nejrůznějších částí světa činí jeho romány, u nichž si čtenář nemůže být jist, co je fikce a co skutečnost, stále živé a strhující. Zemřel 17. července 2020 a byl pohřben do rodinné hrobky v Bystřici pod Hostýnem.