Planetárium

Naneštěstí vyprávění stojí na konverzaci, jež vědecky, esteticky, ekonomicky i politicky rozebere každé téma na prvočinitele a diváka rozloží. Ostatně i dobový film, jenž v druhém plánu vzniká, spadá do kategorie brak.

Vizuálně podmanivé Planetárium je ze začátku mysteriózní a vypadá slibně, stejně jako jeho postavy. Ty jsou dobře obsazené a skrývají spoustu tajemství a potenciálu. Ten ale zničehonic kdesi zmizí. Není nám do konce jasné, kam postavy směřovaly a proč, takže nás ani nedojme smutné vyústění.

Planetárium je přízračný příběh ze zvláštního prostředí paranormálních jevů, provozovaných někdy tak trochu podivnými lidmi. Nezáleží, jestli věříte „na duchy“, o to zase v tomto filmu tolik nejde. Planetárium je o lidech, kteří destruktivně marní svůj život, jako by žili se zavázanýma očima.

Proč jako název zrovna Planetárium? Kdo ví. Interpretacím se meze nekladou. Zatímco v planetáriu ale většinou žasneme při pohledu na obrovský a neznámý vesmír, film vyzařuje spíš trpkou nudu.